Po 36 letech má zámek v Hradci nad Moravicí celé své sbírky, přežily i válku

  17:40
A je to doma. Na zámek v Hradci nad Moravicí se po šestatřiceti letech vrátil jeho veškerý původní mobiliář. Po podrobné inventarizaci všech kusů nábytku, dekorací, nádobí, oděvů, historických a uměleckých sbírek i knih, která trvala celý loňský rok, je vše uloženo v moderních depozitářích.

Kastelán zámku Radomír Přibyla s obrazem Oskara Kokoschky | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Své původní vybavení jako za časů knížat má zámek jako jediný v širokém okolí. Přitom chybělo málo, aby i on o svůj mobiliář přišel.

„Hradecký zámek je jediným instalovaným objektem s původním mobiliářem v opavském okrese. Ostatní zámky byly po válce vyrabovány a věci rozkradeny,“ popsal kastelán zámku Radomír Přibyla. 

„Z hradecké kroniky víme, že i tady nastala situace, kdy se už sjížděli povozy s koňmi a lidé s vozíky a chystali se k rozebrání všeho, co na zámku bylo. Ukončení války bylo dramatické.“

Dodal, že zámek nebyl rozkradený paradoxně díky zdejšímu umístění vojáků Rudé armády. 

Vedoucí depozitáře Iva Dedek s tabulkou v ruštině, která zabránila v rabování zámku.

Vedoucí depozitáře Iva Dedek s tabulkou v ruštině, která zabránila v rabování zámku.

„Zepředu i zezadu dali ceduli ‚objekt zanjat‘. Byli tady zhruba tři měsíce a nedovolili lidem objekt vyrabovat,“ upřesnil kastelán. 

„Když Rudá armáda odešla, byl tady dosazen národní správce a ten odvoz čehokoliv nedovolil. Navíc dostal za úkol soustředit tady vše, co zbylo na zámcích v okolí. Bylo sem tak převezeno přes tisíc dalších věcí.“

Ukryté víno vojáci našli

Ruští vojáci vybavení zámku nešetřili. Šavlemi rozsekali obličeje šlechticů na jejich portrétech a vypili i celý zámecký vinný sklípek. „Tam bylo zhruba patnáct set lahví dobového vína. Když kníže na jaře 1945 odjížděl, sklípek zazdil a dal před něj skříň. Vojáci ale viděli nově vyzděnou příčku a vybourali ji,“ vysvětlil Přibyla.

Doplnil, že podle pamětníků byly nejdivočejší první tři dny. „Házeli kočáry ze břehu, vyhazovali knihy. Ale pak se to uklidnilo a mobiliář zámku přežil a zůstal víceméně kompletní. I poničené portréty knížat Lichnovských se podařilo zrestaurovat,“ dodal kastelán.

Zámek tak má nyní přes šestnáct tisíc částí mobiliárního fondu, přes šestnáct tisíc položek knihovního fondu a dalších více než 440 kusů tvoří sbírku moderního umění.

Jde nejen o vybavení, Lichnovští byli i velcí sběratelé. Hradec se chlubí například největší zámeckou sbírkou orientálního umění v republice, jejíž součástí je například samurajská výzbroj, japonské koňské sedlo, vykuřovadla a obětní lampiony či japonské popravčí meče.

„Karel Max Lichnovský byl pruským velvyslancem v Londýně. Měl na starost Japonsko a Čínu a orientálních předmětů nasbíral obrovské množství,“ uvedl Přibyla.

Inventura kastelána příjemně překvapila

Do roku 1979 byl zámek v Hradci otevřený návštěvníkům jako muzejní objekt. Pak jej uzavřela rekonstrukce. „V roce 1984 byl mobiliář kompletně převezen na zámek v Raduni a tam uložen. Až v roce 1996 se nám podařilo opět otevřít první interiéry a první část mobiliáře jsme převezli zpátky,“ poznamenal kastelán. „Máme to štěstí, že se podařilo vnitřní prostory nainstalovat přesně, jak byly dobově vyfocené na snímcích z roku 1902, které máme také v depozitech. Měli jsme tak možnost vrátit interiéry do původní podoby.“

Předloni na podzim se definitivně vrátila poslední část mobiliáře, knihovny a sbírky moderního umění. 

Celý loňský rok se všechno evidovalo. „Důkladnou fyzickou inventurou jsme chtěli zjistit, co se za třicet šest let mohlo ztratit nebo zničit. Dopadla téměř stoprocentně. Jsme velmi příjemně překvapení, jak moc dobře,“ řekl kastelán.