Dokazují to i statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle nichž se jejich počet během pěti let zdvojnásobil. Důvodem jsou nejen rostoucí počty tropických dnů, ale i stárnoucí populace.
Polovina středečních výjezdů záchranky souvisejících s tropickými teplotami byly kolapsy. „Stejný počet pacientů ošetřily naše posádky s nevolností a dehydratací. Četněji jsme zasahovali rovněž u pacientů s oběhovými obtížemi nebo křečemi,“ uvedl mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl s tím, že výjezdová činnost je v horkých dnech přibližně o čtvrtinu vyšší než obvykle.
„Aktuální letní teploty přesahující 30 °C znamenají pro organismus velkou zátěž. Tropických dnů přitom v posledních letech přibývá a podle meteorologů rostou i průměrné letní teploty. Logicky pak narůstají obtíže s tímto jevem spojené,“ objasnil Humpl a připomněl, že dalším faktorem přibývajícího počtu zdravotních komplikací kvůli vedru je i stárnoucí populace.
„Obzvláště ohrožení jsou lidé oslabení například chronickou nemocí, stářím, stejně jako malé děti, které nemají ještě plně vyvinutou termoregulaci,“ podotkl.
Počet případů se za pět let zdvojnásobil
Na rostoucí problémy spojené s vedry upozorňuje také největší zdravotní pojišťovna v Česku. „Každý rok přibývá lidí, kteří musejí vyhledat kvůli vysokým teplotám lékaře. Loni v létě to bylo 1 665 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, 66 z nich muselo být dokonce hospitalizováno,“ informovala mluvčí VZP Viktorie Plívová.
„Každoročně během posledních let registrujeme v naší nemocnici na urgentním příjmu zvýšený počet pacientů ošetřených z důvodů dehydratace, kolapsových stavů nebo zhoršení chronických nemocí – tento počet je markantní v době veder – tedy zejména červenec a srpen,“ uvedla také primářka interního oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Miroslava Kodajová.
Některé pacienty je podle jejích slov nutné i hospitalizovat. „Jedná se zejména o fragilní starší seniory s chronickými nemocemi, kteří nejsou schopni dodržet adekvátní pitný režim, nevhodně se oblékají nebo vycházejí ven v době největších veder,“ popsala Kodajová.
V ohrožení jsou i lidské životy
Popsala, že mezi nejčastější potíže patří dehydratace, vyčerpání z horka, bolesti hlavy, závratě či kolapsové stavy: „Nejzávažnější jsou stavy, kdy dojde ke kolapsu krevního oběhu nebo selhání termoregulace. V extrémních případech může hrozit i takzvaná heatstroke – přehřátí organismu s rizikem poškození mozku nebo dalších orgánů, což už je život ohrožující stav.“
Vedra mohou u pacientů s chronickým onemocněním vést také k úmrtím. „Je zjevná souvislost s extrémně zvýšenými teplotami prostředí a zvýšením kardiovaskulární mortality. Tento efekt je pak nejvíce zjevný u starších lidí, kteří navíc častěji trpí na srdeční onemocnění. Zvláště tato skupina lidí by pak měla nejvíce dbát na preventivní opatření,“ sdělil primář kardiologického oddělení Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí Libor Škňouřil.
Prevenci zdůrazňuje také Lukáš Humpl. „Je nutné dodržovat dostatečný pitný režim. Při tropických teplotách se doporučuje nevykonávat větší fyzickou zátěž, nezůstávat na přímém slunci či v rozehřátých nevětraných místnostech,“ uvedl.
