Jejich výzkum získal rekordní téměř půlmiliardu korun a ostravští vědci na prestižním projektu Matur, tedy Materiály a technologie pro udržitelný rozvoj, budou spolupracovat s dalšími institucemi napříč celým světem.

„Základním úkolem projektu je vyvinout nové materiály a technologie pro aplikace v různých průmyslových odvětvích, které pomohou zefektivnit výrobu, zvýší účinnost technologií a přispějí ke zvýšení životnosti zařízení i konstrukcí,“ popsal Bohumír Strnadel z Fakulty materiálově-technologické VŠB– TUO, který je hlavním řešitelem projektu. To podle něj povede ke snížení energetické a surovinové náročnosti průmyslu a vylepší i dopady průmyslové výroby na životní prostředí.

O moravskoslezské univerzity je vyšší zájem, lákají i méně tradiční obory

Vývoj spojuje několik fakult, škol a ústavů. Mezi těmi českými je mimo jiné olomoucká Univerzita Palackého, Vysoké učení technické v Brně nebo Akademie věd České republiky. „Tuzemští vědci se propojí i se zahraničními partnery z 25 institucí v 15 zemích světa,“ informovala mluvčí ostravské technické univerzity Petra Halíková.

Pětiletý projekt odstartoval právě v těchto dnech a spojí celkem 179 výzkumníků, kteří budou řešit čtyři výzkumné záměry. Podle vědců totiž nestačí jen hledat nové zdroje energie. Stejně důležité je, aby průmysl potřeboval energie méně než v současnosti. Právě v tom hraje rozhodující roli materiálové inženýrství.

Zapojí se fakulty i vědecká centra

„Výzkumníci se zaměří na studium celé škály materiálů od silikátů pro 3D tisk, hybridních betonových směsí přes materiály pro akumulaci a transport vodíku, brzdové systémy automobilů až po nanokompozitní materiály a solární palivové články,“ upřesnila Halíková.

Dodala, že ostravským materiálovým inženýrům pomohou i jejich kolegové z dalších fakult a vědeckých center VŠB–TUO. Pro odborníky jde o jedinečnou příležitost.

„Účast v projektu pro mě znamená obrovskou příležitost významně rozšířit svůj výzkum týkající se únavové životnosti stavebních konstrukcí. Náš tým bude velmi úzce spolupracovat s Fakultou stavební a Fakultou materiálově-technologickou VŠB–TUO a jimi připravené bezcementové betonové směsi otestujeme,“ popsal vedoucí jednoho z výzkumných záměrů a juniorský výzkumník Petr Miarka z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd.

Až pět tisíc za koleje a 150 za oběd. Život se studentům v Ostravě prodraží

Tito výzkumníci se budou zabývat mikrostrukturou betonových směsí, degradací mechanických vlastností a dalšími vlastnostmi. Ověří také využitelnost těchto materiálů v konstrukční praxi. Prorektorka pro vědu a výzkum VŠB–TUO Jana Kukutschová považuje zisk projektu za velký úspěch s přínosem pro celou univerzitu.

„Výzkum jde napříč univerzitou, zapojí se do něj řada pracovišť. Je to další krok k tomu, aby se věda neuzavírala v rámci jednotlivých fakult či univerzit, ale reagovala na potřebu řešit aktuální výzkumné záměry. K tomu je potřeba na věc pohlížet z různých pohledů a hledat propojení mezi různými disciplínami i institucemi,“ komentovala. Projekt uspěl v konkurenci 74 předložených žádostí. Podporu získalo 15 projektů.