Meandrující potoky na Bruntálsku pomáhají udržet vodu v krajině

  7:24
Mělká a přirozeně meandrující koryta Hájnického potoka na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji vytvořili i s několika tůněmi vodohospodáři Lesů České republiky v programu Vracíme vodu lesu. Práce stály více než šest a půl milionu korun a spolufinancovala je Evropská unie.

Meandrující koryta Hájnického potoka na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji | foto: Lesy ČR

Meandry mají podle odborníků ekologický a hydrologický význam, zvláště v době klimatických extrémů počasí.

„Obnovu 660 metrů dlouhého úseku Hájnického potoka pod obcí Býkov-Láryšov na Bruntálsku financovala 2,46 miliony korun Evropská unie v rámci Národního programu Životní prostředí,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Původní lichoběžníkové koryto s opevněnými břehy a betonovým nebo tvárnicovým dnem nahradilo mělké koryto nepravidelného tvaru.

„V místech s větším spádem jsou nově balvanité skluzy, které snižují erozi a zvyšují stabilitu toku,“ řekl Pavel Němčanský, vedoucí Správy toků pro povodí Odry z Lesů ČR.

Vracíme vodu lesu

Program vznikl v roce 2019 a investovalo se do něj více než miliarda korun. V roce 2025 přinese 180 staveb (včetně drobných opatření typu tůní a meliorací). V plánu je projekční příprava na dalších 100 akcí. Zajištění těchto akcí představuje v roce 2025 asi 310 milionů korun.

„Levostranný přítok jsme napojili tůní a otevřeným korytem. V místech, kde se křížilo s původním, vznikly průtočné tůně a kamenité pasy. Vyhloubili jsme i neprůtočné tůně. Na březích zůstaly vzrostlé vrby a další významné dřeviny, ty menší jsme s křovinami odstranili, aby se mohlo koryto ještě v krajině rozvolnit,“ popsal Němčanský.

Biodiverzitu území podporuje i několik nových neprůtočných tůní v nivě. Projekt byl zahájený počátkem loňského roku.

„Obdobné projekty během klimatické změny krajině mimořádně prospívají. Meandry prodlužují dráhu toku a z mělkého koryta se voda snáze rozlívá, takže se v okolí doplňují zásoby podzemní vody a zároveň se snižuje riziko povodní,“ uvedla mluvčí.

V krajině tak díky zásahům vodohospodářů vznikají i tůně a mokřady jako útočiště různých živočišných a rostlinných druhů. „Tok je navíc stabilnější a méně náchylný k erozi. Kromě toho působí v krajině přirozeně a esteticky,“ doplnila Jouklová.

Autor: