Upravená koryta potoků pomáhají zpomalit odtok vody z krajiny, zvyšují biodiverzitu či vracejí vodu do studen v okolí.
Mezi povedené případy z poslední doby patří například revitalizace Rychtářského potoka u Budišova nad Budišovkou, která se letos dostala do finále ceny Adapterra Awards, nebo navrácení uměle napřímeného koryta říčky Frýdlantské Ondřejnice do meandrů.
Prvně jmenovaný příklad je dílem Povodí Odry.
„Z napřímeného a zahloubeného koryta potoka se opět stal živý vodní tok s meandrující trasou, tůněmi a rozvolněnou nivou, která lépe zadržuje vodu,“ hodnotili proměnu organizátoři ceny Adapterra Awards.
Za posledních deset let má za sebou Povodí Odry více než desítku podobných projektů, na několika dalších se v současnosti pracuje.
„V nedávné době to byly například revitalizace Osoblahy, Pavlovického potoka, Sedlnice nebo Olešné, v několika úsecích se revitalizovaly i řeky Odra a Opava,“ informoval Jan Tabášek, vedoucí odboru komunikace Povodí Odry.
Hledá se nejsympatičtější projekt |
Frekvence přípravy a realizace podobných opatření se odvíjí od Plánu dílčího povodí Horní Odry, který se zpracovává v pětiletých cyklech.
„Jeho součástí je vždy i kapitola věnovaná opatřením pro zlepšení celkového ekologického stavu vod, zejména morfologie koryt vodních toků, jako jsou revitalizace či budování rybích přechodů,“ objasnil Tabášek.
Častý nesouhlas majitelů pozemků
A připomněl i limitující faktor těchto opatření. „Často narážíme na nesouhlas vlastníků pozemků, které jsou pro navrhované revitalizace nezbytné,“ řekl.
Revitalizací vodních toků se zabývají i Lesy ČR, jež se letos postaraly například o zmíněné úpravy Frýdlantské Ondřejnice nebo také koryta říčky Čermné v intravilánu Vítkova.
V třineckém lesoparku lesníci vyhloubí patnáct tůní, mají zadržet vodu |
„U Frýdlantské Ondřejnice jsme ze dna a břehů odstranili silniční betonové panely. Voda po nich rychle stékala a neskýtaly ani žádné úkryty živočichům. Upravili jsme taky stupně dna, takže už v toku nejsou překážky bránící migraci vodních obratlovců a bezobratlých, například střevle,“ přiblížil Pavel Němčanský, vedoucí Správy toků pro povodí Odry z Lesů ČR.
Státní podnik v nedávné době také revitalizoval Raduňku u Opavy, kde vznikla soustava tůní a mokřadů, či Kobylí potok u Bruntálu, kde došlo k přeměně původního betonového koryta na přírodní tok.
„Revitalizace zpomalují odtok vody z krajiny, zvyšují hladinu podzemní vody a tím podporují růst vegetace i odolnost krajiny vůči suchu. Zároveň pomáhají zadržet část zvýšených průtoků a zmírňují erozi,“ objasnila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Podle ní je stav toků v lesích lepší než jinde. „Většina toků je zde zachována v přirozeném stavu, takže potřeba revitalizací je menší než v zemědělské krajině, kde byly potoky v minulosti často narovnány nebo nevhodně upraveny,“ podotkla.
Brzdí povodeň a vyhovuje živočichům
To, že revitalizací přibývá, je podle Miroslava Kubína z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR dobrá zpráva.
„Krajina u nás dostala v minulosti zabrat a je hodně odvodněná,“ řekl Kubín.
Vysvětlil, že když už se voda dostane do vodních toků, mizí z krajiny pryč. „Pokud máme vodní toky regulované, odchází velmi rychle, zatímco když je začneme revitalizovat a renaturalizovat, odtok se zpomalí a voda zůstává v krajině déle,“ popsal.
Mezi benefity patří i to, že se v okolí takových toků změní nivelita. „Vrací to pak třeba vodu do studen. Další výhodou je to, že při povodních má voda větší možnost rozlévat se do krajiny a nadělá tak menší škody. A pokud je revitalizace udělaná dobře, má pozitivní vliv i na biodiverzitu. Tedy na množství a skladbu druhů živočichů a rostlin, které tam žijí,“ uzavřel.
22. listopadu 2017 |