„Musíme ale zajistit nejen samotné autobusy, ale všechny články řetězce. Tedy včetně výroby a distribuce vodíku,“ konstatoval Unucka.

To ale může být problém. Výroba čistého vodíku není energeticky nejjednodušší a principy prosazované Evropskou unií nemusí v kraji platit.

„V naší zemi svítí slunce v průměru jen pár hodin denně. Vláda musí vytvořit podmínky, abychom tu mohli vodík vůbec vyrábět, plány Unie by tu fungovat nemusely,“ konstatoval náměstek. „Zdejší vodík by totiž nemusel být úplně zelený, stačil by cirkulární, vyráběný díky cirkulární ekonomice.“

V hledání řešení by měl kraji pomoci i Moravskoslezský vodíkový klastr, který se po roce existence rozšířil ze tří na čtyřiadvacet členů. Vedle firem jsou jeho členy také krajský úřad a VŠB-TU Ostrava.

Využití pyrolýzního i plazmového reaktoru

Právě na ní se připravuje ukázka, jak by případné využití cirkulární ekonomiky mohlo vypadat.

„Jedním z řešení by mohl být připravovaný projekt CEETe, centrum nové generace, jehož prototyp už vzniká v prostorách kampusu VŠB,“ konstatoval vedoucí Centra energetických a environmentálních technologií Stanislav Mišák.

„Chceme současně využít pyrolýzní, zplynovací i plazmový reaktor, tedy všechny technologie na zpracování například odpadu, na druhé straně by pak byly nabíječky a podobně. Podobné budovy, které by měly plášť a střechu ze solárních panelů, by mohly vznikat ve větších městech, nejlépe s vlastním odpadovým hospodářství,“ popsal Mišák.

Ani to by ale nemuselo na potřebné množství vodíku pro kraj stačit. Současné plány zmiňují hlavně spolupráci se společností Veolia, která by vodík mohla vyrábět ve svých teplárnách ve Frýdku-Místku a v Krnově.

Problém s tratí mezi Opavou a Krnovem

Smlouvy ale ještě podepsány nejsou. Přitom jen pro provoz autobusů by kraj v roce 2030 potřeboval okolo patnácti tun vodíku denně.

„Řešíme, kdo bude mít tu odvahu a do výroby vodíku zainvestuje. Tohle mohou udělat jen velké firmy, to nemůže dělat kraj,“ přiblížil Unucka současný stav. „Budeme potřebovat pomoc státu, jako dobré řešení a pomoc se nabízí například zrušení povinnosti zajištění studie EIA pro podobné provozy.“

Situaci ještě zkomplikovala Správa železnic, která přes dřívější rozhodnutí, že se s elektrifikací trati Opava–Krnov nepočítá, začala o této trase opět uvažovat. Krnov měl přitom být základnou pro provoz vodíkových vlaků na Jesenicku. Pokud by byla trasa Opava–Krnov elektrifikována, stačily by na pokrytí tamní dopravy bateriové vlaky.

Rýsují se železniční tratě pro vodík. Vlaky budou tam, kde plyn využijí i autobusy

Dodávky vodíku v Krnově měla zajišťovat společnost Veolia. Ta stále čeká, jak dopadnou jednání o podpoře vodíku na evropské úrovni.

„Pokračujeme v přípravách vodíkových projektů v teplárnách v Krnově a ve Frýdku-Místku, kde vyrábíme teplo a elektřinu z biomasy. Spolupracujeme s krajem a jednáme o spolufinancování z evropských fondů,“ konstatoval Miroslav Zajíček, ředitel pro strategii společnosti Veolia Energie.

A vodík by mohli vyrábět i jiní. „Zvažujeme, že bychom na Dole Lazy v Orlové vybudovali fotovoltaickou elektrárnu, kterou by mohla doplnit technologie výroby vodíku,“ informovala mluvčí Diama Jana Dronská.