Vikštejn na Vítkovsku potřebuje opravu kleneb, hrozí jim i zřícení

  15:54
Rok až deset let, záleží na tom, jaké budou zimy a jak výrazně počasí, ale také prorůstající kořeny naruší maltu a kamenné zdivo. Klenby takzvané kovárny, jedné ze základních částí zříceniny hradu Vikštejna na Vítkovsku, se bez vysprávky do několika let zřítí.

Výtvarník a restaurátor Tomáš Skalík prochází troskami hradu Vikštejn na Vítkovsku. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V havarijním stavu jsou základy jejich pilířů i oblouky.

„Celá stěna kovárny je v havarijním stavu. Základy pilířů oblouků jsou podemleté a chybí tam kameny, které by stěnu měly podpírat. Je zázrak, že to ještě stojí, když si představíme, že jde o několik kubíků kamenného zdiva, což váží řádově deset tun, a drží na třech pilířích, které jsou podemleté,“ říká sochař a restaurátor Tomáš Skalík, člen občanského sdružení Radkov, které se stavem hradu zabývá.

Upozornil i na žalostný stav tří oblouků kleneb kovárny. „Přímo vedle klenáku chybí opěrné kameny,“ vysvětlil s tím, že klenák je trojúhelníkový kámen, který se dává do středu klenby, završuje ji a zajišťuje, že zůstává celistvá a dokáže odolat velkým tlakům zdiva nad ní.

„Klenák tam stále je, je poměrně dlouhý a drží zadní částí mezi dvěma kameny. Vzhledem k tlaku je ale otázkou času, kdy to vyklouzne. Kovárna je nejzávažnějším havarijním stavem celého areálu Vikštejna,“ dodal Skalík. Do několika let by tak zřícenina Vikštejna o klenby mohla přijít, odhadem řádově mezi rokem až deseti lety.

Druhým případem, který by potřeboval vyřešit, je nejstarší sklepení v gotické části hradu. „Je tam okýnko, kterému chybí spodní část vyzdívky. Otvor, který byl malým okenním otvorem, dnes zakrývají už dvě palety. Každý rok se uvolní nějaké kameny a sklep začíná být labilní,“ upřesnil restaurátor.

Pokud mají být klenby zachované a sklepení přístupné, jsou podle Skalíka nutné opravy. Občanské sdružení Radkov se už před nedávnem spolu o obcí Radkov, jež Vikštejn spravuje, postaralo o vysprávku hradební zdi hned za vstupním mostem.

V roce 2016 ji provizorně zpevnili ocelovými lany a trámy, před dvěma lety přišla na řadu oprava stěny. Zajištění umožnila peněžní dotace města Vítkov a finance Radkova, na opravu posloužily dotační peníze z havarijního fondu ministerstva kultury. Skalík i teď zvažuje podobnou akci, brigádu, která by pomohla zachovat další části hradu.

„Je to otázka času, peněz na materiál a odbornosti, která musí zajistit, aby se stavba rekonstruovala dobře. Předcházet musí konzultace s památkovým ústavem, připravený by měl být projekt, sepsané závazné stanovisko a popsaný postup, jak se to bude opravovat,“ upřesnil náročnost příprav.

Zbytků hradu stále ubývá

Větší opravy Vikštejna se neobejdou bez dotačních peněz. Hrad spravuje obec Radkov, jejíž rozpočet velké rekonstrukce nepokryje. Běžná údržba ji stojí zhruba deset tisíc ročně. „Jde o vývoz odpadků, úklid, sekání trávy. Zřícenina je hodně navštěvovaná, odpadky vyvážíme minimálně dvakrát týdně. Trávu sekáme třikrát do roka, provádíme drobné opravy,“ popsal starosta Radkova Petr Dubový.

Vikštejn leží na skalním ostrohu nad řekou Moravicí. Od roku 1964 je kulturní památkou. Jádro hradu se datuje do 13. století, za své vzal za třicetileté války. I když byl pak částečně opraven, sloužil jen hospodářským potřebám.

Zbytků hradu stále ubývá. „Generace našich rodičů pamatuje na Vikštejně i zdi, které tu dnes nejsou. Když jsme zajišťovali stěnu branské budovy, za deset let jsme zaznamenali razantní úbytek materiálu,“ popsal Tomáš Skalík.