Devětačtyřicetiletá matka osmi dětí vychovává v Ostravě-Muglinově v pěstounské péči chlapce a dívku. Se svým partnerem dále pečuje také o jeho dceru. Než se do vesničky přistěhovala, žila s dětmi v předraženém a nevyhovujícím jednopokojovém bytě v Ostravě-Michálkovicích.
„Pomohla mi tenkrát tamní sociální pracovnice. Bydlení ve vesničce je krásné a neměnila bych ho ani za nic. A nájem je na dnešní poměry luxusní. Přála bych to i dalším lidem, kteří to potřebují. Takže ať se staví další baráky,“ říká žena.
Vesnička soužití tvořená třiceti patrovými domky se zahradami a komunitním centrem vznikla v roce 2002 jako projekt soužití romských a neromských obyvatel, kteří přišli při katastrofálních povodních v roce 1997 o bydlení.
Hlavním iniciátorem byl sociální pracovník Kumar Vishwanathan, který po zaplavení části Ostravy Hrušov tamním obyvatelům pomáhal mimo jiné kultivovat život v provizorním bydlení v unimobuňkách v nedaleké ulici Na Liščině.
Ochránce Romů chce kvůli ghettu podat trestní oznámení na Ostravu![]() |
Původně mělo být domů téměř jednou tolik, ale na to peníze, které na výstavbu poskytl stát, Evropská unie i různé nadace, nestačily.
Sociální bydlení
Diecézní charita ostravsko-opavská, která se stala vlastníkem domků, aktuálně úspěšně požádala město o darování sousedního pozemku právě kvůli výstavbě dalších osmnácti domků.
„Podmínkou daru je, že půjde o sociální bydlení s doprovodnými sociálními službami,“ říká náměstek primátora pro kulturu a sociální záležitosti Zbyněk Pražák.
Dodává, že Vesnička soužití funguje příkladně. „Obyvatelé pracují. Děti chodí do školy. Bez vlídné sociální péče by to ale nešlo. Podobných projektů bychom potřebovali více,“ vysvětluje, proč město záměr charity podporuje a dává jí pozemek za pět milionů. S touto pomocí má charita šanci získat na rozšíření osady dotaci z integrovaného regionálního operačního programu.
Za dvaadvacet let fungování Vesničky soužití se podařilo zachovat poměr romských, neromských a smíšených rodin.
Petra Ságnerová, která má romského partnera, je toho příkladem. „Není to tady pro každého. Někteří bílí totiž nechtějí žít s Romy a naopak. Tady spolu umíme vyjít. A není problém se třeba domluvit na společném úklidu,“ popisuje žena.
Na rozdíl od nedalekých činžáků, kolem kterých je nepořádek, ve vesničce je vzorně uklizeno. Předzahrádky si většina nájemníků v čase vánočních svátků pečlivě ozdobila a nasvítila.
Než se do Vesničky soužití před více než pěti lety nastěhoval Stanislav Štolpa, vypadalo to s jeho rodinou dost špatně.
Zabraňte našemu vystěhování, žádají lidé z ostravské Bedřišky zastupitele![]() |
„Dostali jsme se do finančních potíží a přišli jsme o bydlení. Manželka musela jít do azylu pro matky s dětmi, já byl v azylovém zařízení pro muže v Havířově. Pak jsem zašel za Kumarem Vishwanathanem, který mi pomohl dostat se do uvolněného baráčku po bílých nájemnících,“ vysvětluje muž, který dříve pracoval jako asistent prevence kriminality Městské policie Ostrava.
V pořadníku před ním prý tenkrát byli ještě další lidé, ale charita ho přijala, protože manželka měla před porodem.
„Dítě bychom jinak museli dát do Klokánku. Jsem velice vděčný, že nás vzali. Je tady krásné bydlení, až na okna v přízemí, kterými utíká teplo. Potřebují vyměnit,“ dodává muž, ke kterému se vine pětiletá Jasmína a osmiletý Sebastián.
I Štolpa vítá plán postavit opodál další podobné domy. „Třeba by se sem mohla dostat moje sestra, která se stará o postiženého syna. Má tu podanou žádost.“
Starousedlíci
Asi padesátiletý Pavel patří k místním starousedlíkům romského etnika. Ve vesničce bydlí od jejího vzniku.
„Moje žena, která před půlrokem umřela na rakovinu, byla z Hrušova a zažila tam povodeň. Já tenkrát ještě bydlel v centru,“ vzpomíná Pavel, který roky pracuje ve stavební firmě.
Žena prý pomáhala budovat ve vesničce komunitního ducha. „Organizovala tady třeba Mikuláše pro děcka. Dneska je už společných akcí málo,“ uvádí.
Není si jistý, jestli je zvětšení osady dobrý nápad. „Je to tady výborné, jak to je. A charita by se měla starat o stávající domy, než budovat další. Mám taky obavu, aby sem nepřišlo hodně Romů. To by nedělalo dobrotu,“ uvažuje muž.
Vyjdeme do ulic, spát budeme na náměstí, křičeli lidé z ubytoven![]() |
Kumar Vishwanathan záměr postavit v Muglinově další domy pro sociální bydlení podporuje. „Rád bych se ale ještě dočkal naplnění jednoho z původních záměrů Vesničky soužití, a to větší emancipace obyvatel,“ říká.
Jde podle něho o to, že v určité fázi projektu měli osadníci založit neziskové bytové družstvo a byty od charity převzít. „Takový model by byl v České republice skutečně revoluční,“ prohlašuje.
Ředitel Diecézní charity ostravsko-opavské Lukáš Curylo se odmítl k tématu rozšíření vesničky vyjadřovat. „Jsme teprve v přípravné fázi,“ argumentuje.
24. října 2014 |