Stavy tohoto opylujícího hmyzu monitoruje mezinárodní projekt COLOSS, v jehož čele stojí Jiří Danihlík z katedry biochemie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

„V celém Česku zimu nepřežilo přes 26 procent včelstev. Úhyny včel nastávají samozřejmě každý rok, jednou tam, podruhé jinde. Letos jsou ale všude a počet je enormní. Křivka mezi lety, kdy bývá úhyn vyšší než obvykle, se navíc začíná zkracovat,“ varoval Jiří Danihlík.

V absolutních číslech podle jeho slov letos pomřelo z celkových 645 tisíc včelstev okolo 160 tisíc. V Moravskoslezském kraji se letos do průzkumu zapojilo 725 včelařů s 8 208 včelstvy.

Vývojáři z Hané bodují v soutěžích s aplikací pro včelaře, míří na evropský trh

„Důvodem vysokých ztrát jsou hlavně výkyvy počasí. Situace z poslední zimy byla opravdu bezprecedentní. Aktuální doba, kdy přicházíme o chladnou zimu, má na šíření chorob mezi včelami obrovský vliv,“ řekl vědec, který sám včelaří.

K výrazně teplým patřila také zima mezi lety 2019 a 2020, kdy byly úhyny včelstev v Moravskoslezském kraji ještě horší, přesáhly 35 procent.

Češi jedí málo medu. Kampaň za 25 milionů to má změnit

„Tehdy ale byl Moravskoslezský kraj výjimkou, letos je nevšední tím, že vysoké úhyny byly plošně po celé republice, to ještě nikdy nebylo. A co víme, stejně špatná situace je letos i v zahraničí,“ podotkl Danihlík.

Z okresů kraje je na tom letos nejhůře Bruntálsko, kde úhyny dosáhly jedné třetiny. „V Moravskoslezském kraji je situace o to horší, že jsou tam ohniska moru včelího plodu, to zejména na Frýdecko-Místecku, a hniloby včelího plody, které se nacházejí především na Jablunkovsku,“ popsal vědec.

Hynou ta nejsilnější včelstva, říká včelař

„Úhyn je letos značný, situace se liší od místa k místu, ale v průměru se ztráty pohybují okolo 25 až 30 procent. Nám tady navíc včelstva decimuje mor včelího plodu. Hodně se to míchá, objeví se více nemocí najednou a včely se tomu nezvládají bránit,“ uvedl včelař z Frýdecko-Místecka Vladimír Procházka.

Podle něj úhyn nejvíce postihl ty nejsilnější včelstva. „Pro ně je totiž nejjednodušší vylupovat zásoby slabších včelstev. S nakradenými zásobami si do úlu nosí také různé škůdce a nemoci,“ nastínil.

Opustili původní profese a včelaří. Už mají 200 úlů a milionové obraty

Na Bruntálsku byly ztráty ještě vyšší, podle zjištění vědců výrazně přesahovaly hranici třiceti procent. „Já si myslím, že situace je ještě horší, než se uvádí, že to byly jen přiznané ztráty. Mně navíc na podzim vzala voda 60 procent včelstev, které jsem měl, a z toho, co zbylo, pak na jaře z 80 procent zdecimovala varroáza. Některým drobnějším včelařům v mém okolí loni voda odnesla všechna včelstva,“ řekl Lukáš Kozelský z Města Albrechtice.

Velké ztráty sčítají také včelaři na Vítkovsku. „Tady na Vítkovsku to bylo těžké, v některých okrscích, třeba v Klokočově nebo Kružberku, byly úhyny až stoprocentní,“ uvedl také Rostislav Imrýšek, předseda Českého svazu včelařů ve Vítkově.

Bzučení včel vyhodnocuje umělá inteligence. Chytrý úl včelaři napovídá

Jak to letos bude s medem, si zatím nikdo netroufne odhadnout. „Loňský rok byl abnormálně silný, nejlepší za posledních deset patnáct let. Tady v Beskydech jsou podmínky poněkud drsnější a med tak stáčíme jen jednou za rok. Loni jsme ho ale stáčeli i třikrát, sám jsem měl dvakrát tolik medu, než kolik ho mívám běžně,“ popsal včelař Procházka.

Letošek zatím včelaři odhadnout neumí. „Zatím soudit nemůžu, je červenec, co vím, tak nikdo v okolí ještě nestáčel. Hodně bude záležet, jak budou kvést lípy, to je pro včely základní zdroj sladiny. Jestliže bude dost lípy, bude i dost medu,“ řekl Procházka.

Lukáš Kozelský je v tomto směru optimistický. „Letošní rok vypadá velmi dobře, med už stáčel i dvakrát, lípa letos neskutečně kvetla, takže výnosy budou velké,“ řekl.