Neumím česky

Lilia Akmurzina, Kyjev: Mým hlavním problémem je, že neumím česky a kvůli zdraví nemohu pracovat manuálně. Na Ukrajině jsem měla vlastní firmu, navrhovala jsem webové stránky a loga. Bez znalosti češtiny se však dá sehnat pouze fyzická práce. Zdraví je pro mě ale nyní nejdůležitější.

Kolik je to peněz?

Olga Petrenko, Sumy: Pracuji jako cukrářka. Přihlásila jsem se na úřadu práce, ten mi nabídl několik volných míst. Rozeslala jsem e-maily s fotografiemi své práce, marně. Až po nějaké době mi z jedné cukrárny napsali. Tam jsem uspěla. Zatím jsem nedostala plat, pracuji první měsíc, ale od českých přátel jsem slyšela, že částka, kterou mám napsánu ve smlouvě, je malá.

Pracuji 12 hodin denně

Marina Gudakova, Žytomyrská oblast: Mám dvě děti, nejmladšímu nejsou ani tři roky, ale našla jsem si práci v továrně. Pracuji 12 hodin denně, kolik peněz dostanu, zatím nevím, první plat dostanu příští měsíc. Největším problémem při hledání práce je, že žen je hodně, ale míst málo. Navíc neumím česky. Ale s Čechy v práci si vždy nějak porozumíme.

V noci na poště

Christina Trofimova, Bílá Cerekev: Našla jsem si nejprve práci na částečný úvazek na poště na noční směny, od 16:30 do pěti hodin ráno. Ale už tam nepracuji. Je těžké být po noční směně ještě celý den s dítětem. Náročná je i samotná práce, celou dobu je člověk na nohou a musí u toho tahat těžké balíky. Podařilo se mi získat pro dítě školku, teď si budu hledat práci na plný úvazek. Problém hledání práce v Česku je, že zaměstnavatelé většinou hledají muže. A obtížné je i najít práci s osmihodinovou pracovní dobou.

Inženýrka uklízí

Tetjana, Záporoží: Na Ukrajině jsem pracovala v továrně jako elektroinženýrka, později jako ekonomka. I tady se mi podařilo najít práci, pracuji jako uklízečka ve škole. Není za to ale moc peněz, často mi chybí. Pokud neumíte česky, máte dveře k dobrému zaměstnání ve školství zavřené.

U lékaře

Marina Korobskaja, Záporoží: Práci mi pomohla najít zdejší známá. Na Ukrajině jsem před mateřskou dovolenou pracovala jako vedoucí úseku drogerie v řetězci obchodů, tady už druhý měsíc pracuji v soukromé školce, uklízím v ní a vydávám obědy. Pracuji 4 až 6 hodin denně. Jestli mi budou peníze stačit, teprve uvidím, protože od července budu muset začít počítat s placením nájmu a dalších služeb. Nejtěžší při hledání práce bylo získání zdravotní prohlídky, to trvalo asi týden.

Nemám kde bydlet

Victoria Fisjuk, Záporoží: Na Ukrajině jsem vedla vlastní účetní firmu. Měla jsem velký dům, o děti se starala chůva, takže jsem měla čas na práci. Přijela jsem do Česka s penězi, ale i s nimi si připadám jako bezdomovec, protože jsem si ani za dva měsíce nedokázala pronajmout byt a už mě nebaví bydlet po hotelech. Práci jsem tady zatím nehledala. Mám tři děti. Hotely platím ze svých úspor. Sehnat byt je totiž těžké. Když pronajímatelé slyší, že jsme Ukrajinci, odmítají nás. Že mám hodně dětí, jazyková bariéra, cizincům nepronajímají... Teď přemýšlím, že si udělám dovolenou někde u moře a vrátím se domů.