Zástupci města věří, že část z nich by nyní mohla přesednout na kola. „V poslední době pozorujeme obrovský zájem o cyklistiku, lidé po době koronavirové přesedlali na kola. Proto věříme, že cyklostezku maximálně využijí pro své volnočasové aktivity i pro cesty do práce, a tak zase o něco ubude aut,“ uvedla primátorka Třince Věra Palkovská. Práce na cyklostezce, které začaly před rokem, komplikoval obtížný terén.
Stavaři museli řešit optické a zabezpečovací kabely nebo kořenový systém stromů. Tomu přizpůsobili i povrch cyklostezky. „Tam, kde vedou v souběhu různá podzemní vedení, se musel respektovat požadavek vlastníka sítí, tedy rozebíratelný povrch z dlažby. Tam, kde by blízkost kořenového systému přilehlých stromů mohla stavbu v budoucnu narušit, se musel použít beton. Ostatní části cyklostezky mohly zůstat s asfaltovým povrchem,“ vysvětlil cyklokoordinátor města Leszek Gryga.
Výstavba cyklostezky vyšla na zhruba 30 milionů korun, město na ni získalo osmnáctimilionovou evropskou dotaci. „Jde o jednu z nejnáročnějších staveb za poslední roky a bez dotace bychom do ní nešli,“ řekla Palkovská.
Stezka se stala součástí páteřní cyklotrasy číslo 10, která vede z Bukovce na Jablunkovsku do Bohumína. Třinec se podpoře cyklistům věnuje pravidelně. Kromě vyhrazených cyklopruhů a cyklostezek vybudoval servisní stojany, cyklopumpy, úschovnu kol či nabíječky pro elektrokola.