iDNES.cz

Ikonická Bohyně hor v Třinci už má svého sochaře. Tabulku odhalil sám Kurt Gebauer

  15:46,  aktualizováno  15:46
Už pětatřicet let si lidé v Třinci dávají sraz u sochy Bohyně hor známé také jako Sago baba, Sago dupa či Baba Beskyd. Mnozí přitom netuší, že je to dílo významného sochaře Kurta Gebauera. Nová bronzová cedule to napravuje.

Známý sochař Kurt Gebauer v Třinci se svou sochou Bohyně hor v pozadí. (6. listopadu 2025) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Chtěli jsme, aby všichni věděli, kdo je autorem této báječné sochy, která se stala pro Třinec ikonickou,“ říká třinecký rodák a výtvarník Ondřej Turoň, který inicioval vznik informační tabulky a zasloužil se také o popularizaci okolností vzniku díla.

V roce 1988 se blížil konec komunistické totality. Gebauer, který patřil k nekonformním umělcům a za normalizace moc zakázek nedostával, vyhrál už v době mírného uvolňování poměrů výběrové řízení na sochu.

Skulptura měla ozdobit prostor před nově postaveným obchodním domem Beskyd. „Architekt budovy Jiří Smejkal, který se pak stal prvním polistopadovým primátorem Ostravy, patřil k progresivnějším architektům a chtěl, abych tu sochu dělal právě já,“ líčí umělec.

Byl to podle něj složitý proces. „Nejprve se muselo čekat, až v čele komise výtvarného svazu, která rozhodovala o zakázkách v kraji, skončí komunista, jehož se všichni báli. Mě speciálně neměl rád,“ líčí Gebauer.

Souviselo to podle něj s tahanicemi kolem tehdy ojedinělého a dodnes oceňovaného dětského hřiště zvaného Minikrajina na sídlišti v Ostravě-Fifejdách, které navrhl.

Dva nebo tři dny po 17. listopadu 1989, který odstartoval sametovou revoluci, jel Gebauer z Prahy do Ostravy na už dříve naplánované jednání komise, která měla rozhodnout o odlití Bohyně hor do bronzu.

Nejprve chtěli spíše hutníka, pak Masaryka

Gebauer, který se v Praze zapojil do protestů výtvarných umělců proti brutálnímu zásahu policie na Národní třídě, přivezl do Ostravy prohlášení Charty 77, protesty umělců a studentů.

„Architekt Smejkal texty rozmnožil a šířil po městě. Poté stál u zrodu ostravského Občanského fóra,“ vzpomíná sochař. Myslí si, že materiály, které tenkrát přivezl, urychlily revoluci v Ostravě.

Za svou Bohyni hor však musel ještě bojovat. „Zatímco za komunistů pořád někdo tlačil, aby tam byl nějaký další hutník, po revoluci chtěli zase Masaryka,“ vypráví. Odlití a instalace sochy se dočkal v roce 1990.

Socha Bohyně hor od Kurta Gebauera stojí u Lidické ulice před Priorem v třinecké části Lyžbice.

Socha Bohyně hor od Kurta Gebauera stojí u Lidické ulice před Priorem v třinecké části Lyžbice.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Autor:
zpět na článek