„Oběšení 24 odbojářů za přítomnosti deseti tisíc obyvatel násilím sehnaných z celého okolí bylo největší hromadnou popravou na Těšínsku,“ napsal historik Mečislav Borák ve svém textu Německá okupace Těšínského Slezska.
Pro veřejnou popravu v Těšíně, která měla zastrašit obyvatelstvo, aby nepodporovalo odboj, byli vybráni členové Svazu ozbrojeného boje, většinou zatčení na udání. Polovina z nich byla z dnešního českého Těšínska. Nejmladší měl jen 23 let a pocházel z Mostů u Jablunkova. Další popravení byli občany Gutů, Bystřice, Vendryně či Lyžbic.
Nacistické válečné zločiny na Těšínsku včetně hromadných a výstražných vražd zdokumentoval Borák v knize Na příkaz gestapa. Vycházel z faktů získaných při objasňování a vyšetřování zločinů po válce, ale využil i svědectví účastníků, příbuzných či přátel zavražděných.
Mapoval i válečné veřejné popravy na dnešním území českého Těšínska. 26. října 1943 oběsili nacisté v Mostech u Jablunkova 10 lidí. Další popravy na šibenicích měly po pěti obětech: 14. února 1944 v Návsí, 5. června 1944 v Oldřichovicích, 18. července 1944 v Horní Suché či 11. září 1944 v Petřvaldě.