Průměrná teplota stále roste, města v kraji proto ochladí tisíce stromů

  9:44
Dlouhodobá sucha, přívalové deště, extrémní horka, či naopak bleskové povodně s sebou přináší změna průměrné teploty vzduchu. Ta se podle pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu v Moravskoslezském kraji za šedesát let zvýšila o více než dva stupně.

Vizualizace nového parku poblíž polikliniky v Ostravě - Hrabůvce. | foto: fajnova.cz

Méně předvídatelnému počasí proto města postupně přizpůsobují zástavbu. Řada z nich se zaměřuje zejména na výsadbu městské zeleně, která má izolační funkci a pomáhá snižovat teplotu v ulicích.

„Ostrava podporuje takzvané zelené projekty a cílem je, aby její území členily parky a ulice se stromořadím okolo chodníků. Nyní okolo cest budujeme trvalkové záhony a květnaté louky,“ přiblížila náměstkyně primátora Ostravy Kateřina Šebestová.

S rozšiřováním zelených ploch souvisí například projekt v Bělském lese v ostravské části Výškovice, který by měl propojit zastavěnou část s přírodou v jejím okolí.

„Zaměřuje se na podporu biodiverzity a zvýšení retenčních schopností území (schopnost krajiny zadržet vodu – pozn. red.). Letos dokončíme také nový park poblíž polikliniky v Ostravě-Hrabůvce,“ vysvětlila náměstkyně.

Výstavbě parků a sázení zeleně se intenzivně věnují i v Bohumíně. Tam vznikl lesopark na Panském o rozloze třináct hektarů a více než tisícovka stromů přibyla v oblasti Budovatelské a Tovární ulice. U výpadovky na Karvinou město vysázelo na pět tisíc dřevin.

Zelené střechy, mlžítka v ulicích, stromy. Vlny veder mění podobu měst

„V tuto chvíli připravujeme další plochy k výsadbě alejí, izolační zeleně a chystáme kompletní omlazení a obnovu našeho největšího parku Petra Bezruče,“ uvedla mluvčí Bohumína Jana Končítková.

Stromy chtějí k zastínění a snížení veder v centru města využít i v Novém Jičíně. Na náměstí tam na podzim vysadí dřeviny za více než 1,8 milionu korun.

„Ještě tento rok vzniknou nová vodě propustná parkoviště a plánujeme obnovu střediska veřejné zeleně, jejíž součástí bude retenční nádrž. Do ní bude odtékat dešťová voda, kterou využijeme k zalévání městské zeleně,“ nastínila tamní mluvčí Radka Cahlíková.

Radní ve Frýdku-Místku se chtějí dlouhodobě zaměřit na takzvanou modrozelenou infrastrukturu, což je síť prvků budovaná v souladu s přírodou. Oficiálně však tuto strategii město zatím nepředstavilo.

„Modrozelená opatření plánujeme už nyní. Například v rámci projektu rekonstrukce tělocvičny Základní školy v ulici Jana Čapka 2555 zvažujeme zelenou střechu,“ sdělila mluvčí města Jana Musálková Jeckelová.

Oživení zaniklých tůní i studánek

V domově pro seniory v ulici 28. října zase plánují zelenou střešní terasu a na parkovištích v ulici Slezská použití zatravňovacích dlaždic. Radnice tam také rozhodla o obnově soustavy malých rybníků na toku Bílého potoka na okraji Frýdeckého lesa, které jsou oblíbeným výletním cílem obyvatel města.

Na místě se nacházejí čtyři tůně, tři z nich jsou však vyschlé. Cílem projektu je oživení tůní, oprava hrází i tamní studánky a doplnění vybavení pro návštěvníky.

„Očekáváme, že tato opatření pomohou zlepšit životní podmínky pro obojživelníky a hmyz, zpříjemní klima lokality v důsledku odpařování vody z tůní a také vytvoří příjemné odpočinkové místo,“ okomentovala Musálková Jeckelová.

V Opavě se v budoucnosti objeví budovy pokryté rostlinami. Radní tam vyhlásili veřejnou zakázku na rozšíření zelené střechy nad víceúčelovou sportovní halou, chystají ozelenění turistického informačního centra a stěn magistrátních budov v areálu Krnovská.

Města chtějí vyzrát na extrémní horka, plánují více zeleně i mlžítka

„Plánujeme také rozšíření takzvaných zelených hradeb města, což je prstenec parků, zastromování polních cest a koryt potoků,“ konstatoval opavský mluvčí Martin Kůs. „Cílem je snížení teploty, prašnosti, ztráty dešťové vody a tím pádem i eroze půdy a prevence povodní a sucha.“

V Krnově letos odstartuje druhá etapa studie, která má navrhnout opatření pro návrat vody do krajiny a zamezit půdní a větrné erozi v povodí řeky Opavy.

„Vedlejším efektem bude zvýšení biodiverzity, obnova cenných přechodných zón a potřebná ochrana zastavěného území před povodněmi a bahnotoky způsobenými přívalovými dešti,“ řekla mluvčí města Dita Círová.

Hospodaření s dešťovou vodou řeší rovněž projekt Life Coala v Havířově. Jeho součástí je studie, která má za cíl zlepšit stav městské zeleně a například i obnovu důlních nádrží Sušánecké rybníky. Ty by v budoucnu měly sloužit nejen k rekreaci obyvatel Havířova, ale také vytvořit vhodné podmínky pro populaci užovky podplamaté.