„Moravskoslezský kraj je na tom spolu s Libereckým a Zlínským z pohledu spadlých srážek od začátku roku nejlépe, ale i tak tady evidujeme deficit srážek zhruba 86 milimetrů. Pro představu to odpovídá průměrnému úhrnu srážek za měsíce leden a únor dohromady,“ přiblížila Veronika Šustková z oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Ostravě.

Loňský rok byl naopak srážkově nadnormální, statisticky 14 procent nad normálem (tedy průměrem za období 1991 až 2020), výrazně k tomu přispělo ale povodňové září, kdy napršelo 248 milimetrů vody, tedy více než čtvrtina celoročního množství srážek, jež loni činilo 927 milimetrů.

Kromě července letos meteorologové každý měsíc zaznamenali podprůměrné množství srážek. Například v únoru spadlo na území kraje v průměru jen devět milimetrů srážek, což odpovídá 21 procentům normálu za období 1991 až 2020.

Září jen dohání srážkový deficit

„Červenec byl zatím srážkově nejpříznivější, spadlo 135 mm srážek, což odpovídá 123 procentům normálu. A září ještě neskončilo, ale již teď můžeme říct, že je srážkově také příznivé a snaží se dohnat deficit srážek, který evidujeme od začátku roku,“ popsala Šustková.

Nejvíce pršelo na Lysé hoře, kde je zatím letošní úhrn srážek 977,7 milimetru, což je ale stále pod průměrem. „Nejhorší situace v porovnání s normálem je na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Například ve Světlé Hoře na Bruntálsku jsme od začátku roku zaznamenali jen 353 milimetrů srážek, tedy 67 procent normálu,“ podotkla Šustková.

Průměrná až podprůměrná byla v této souvislosti také situace na vodních tocích v kraji. „Ani tání sněhu v jarních měsících výrazněji situaci na tocích nezlepšilo, hodnoty průměrných průtoků se tak až do poloviny července pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru. Postupně také přibývalo toků s vodností typickou pro hydrologické sucho,“ informovala Alena Kamínková z regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ Ostrava.

Zemědělce červencové deště moc nepotěšily

Na konci července se podle jejích slov přechodně zlepšila situace na tocích odvodňujících Beskydy, kdy bylo zaznamenáno na řadě toků překročení prvního stupně povodňové aktivity a na přítocích do nádrže Žermanice a Těrlicko dokonce druhého povodňového stupně.

„V srpnu ale opět hladiny toků klesaly a na řadě míst bylo postupně opět dosaženo úrovně pro hydrologické sucho, které jsme nejvíce zaznamenali v povodí horní Moravice nad nádrží Slezská Harta a na tocích v povodí Odry nad soutokem s Opavou,“ sdělila Kamínková.

Počasí a srážky mají výrazný vliv také na oblasti zemědělství a lesnictví. „Nás červencové deště moc nepotěšily, negativně ovlivnily kvalitu obilovin, velkou část jsme museli prodávat jako krmnou, což znamená o třetinu nižší cenu. Jinak ale byly letos výnosy dobré,“ popsal situaci farmář Martin Lička z Vřesiny. „Nám by pomohly spíše deště v květnu, kdy obilí roste.“