„Plnil si svůj dětský sen.“ Strojvůdce při osudné jízdě zaskakoval za kolegu

  15:58
Federace strojvůdců z Bohumína založila sbírku pro pozůstalé kolegy Dalibora Ž., který 24. ledna zemřel při srážce rychlíku s těžkotonážní vrtnou soupravou na železničním přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku. V lokomotivě přitom mladý strojvedoucí neměl původně být a za pár kilometrů mu měla končit směna.

Hasiči odklízejí hrozivé následky železničního neštěstí u Karviné, stav lokomotivy dokládá ničivé účinky nárazu do valníku s vrtnou soupravou. (24. ledna 2024) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nejbližší i železničáři se s mladým 30letým strojvůdcem v pátek naposledy rozloučili a pozůstalým chtějí alespoň finančně trochu ulevit založenou peněžní sbírkou. „Transparentní účet byl založen 29. ledna a už je na něm přes dvě stě tisíc korun. Jsme za solidaritu moc vděční,“ řekl předseda bohumínské strojvůdcovské federace Jiří Streit s tím, že účet bude funkční do konce března.

O zemřelém kolegovi má jen slova chvály a uznání. „Byl to skvělý kluk, zástupce mladé generace strojvůdců, navíc vysokoškolsky vzdělaný, který si splnil svůj dětský sen řídit vlaky na dálkových linkách,“ řekl Jiří Streit.

Neštěstí provázelo několik tragických náhod. Pro strojvedoucího, který u Českých drah pracoval sedm let, to byla s rychlíkem Ostravan jedna z jeho prvních dálkových jízd. Přitom původně neměl v kabině sedět on, ale jako mladý zaskakující nahradil staršího kolegu, který si vzal dovolenou.

Ministr chce kvůli tragické srážce u Karviné prověřit výškové poměry přejezdů

„V té lokomotivě prostě mohl sedět kdokoliv z nás, všechny nás to hrozně vzalo,“ poznamenal Streit.

Navíc se měli strojvedoucí v Bohumíně střídat, takže Daliborovi Ž. scházelo do konce jízdy doslova několik kilometrů. Osud? „Ne, já na osud nevěřím. Kdyby tam bylo vše, jak mělo být, tak se taková tragedie rozhodně nestala,“ konstatoval Streit, ale cokoliv dalšího k nehodě už nechtěl komentovat.

Strojvedoucí neměl šanci přežít. Když před šestou hodinou, tedy ještě za tmy, vyjel zřejmě z oblouku a zahlédl soupravu stojící na kolejích, měl na jakékoliv rozhodnutí jen okamžik. Jestli vůbec stihl zapojit rychlobrzdu, Drážní inspekce zatím nesdělila.

Každopádně v sice robustní lokomotivě řady 151, ale ve velké rychlosti, údajně více než stokilometrové, přičemž v úseku je povoleno až 140 km/h, nestihl ani vběhnout do strojovny. Přesně to totiž zachránilo život strojvedoucímu ze stejného typu lokomotivy ve Studénce v roce 2008, která narazila do zhroucené mostní konstrukce. Jenže to bylo ve dne a strojvedoucí viděl pád mostu ze vzdálenosti několik stovek metrů.

Náraz vlaku do tahače v Dolní Lutyni na Karvinsku byl zničující. Podvozek s vrtnou soupravou skončil odhozený v poli, z lokomotivy zůstala zhruba jen polovina, strojvedoucí zemřel na místě. Dvacet cestujících se zranilo, z nichž nikdo nebyl ve velmi vážném nebo dokonce v kritickém stavu.

Po třech dnech od tragické nehody projedou po koridorové trati vlaky

Řidič tahače uvádí, že se mu na přejezdu podvalník zasekl a než ho stačil hydraulicky přizvednout, tak se rozeznělo výstražné znamení, spadly závory a přihnal se rychlík.

Právě výškový profil přejezdu budí pochybnosti, protože v oblasti kolejí vytváří hrbol. Na druhé straně se musí i posoudit, zda šlo o nadměrný náklad se všemi potřebnými povoleními a průzkumem možných rizikových míst na trase. Vrtná souprava jela po úzké asfaltové silnici vrtat piloty pro základy nové haly blízké farmy.

Strojvůdci uspořádali sbírku například i parťákovi Janu Černému, který při nehodě ve Studénce v roce 2015, kdy na kolejích stál polský kamion, přišel coby strojvedoucí pendolina o obě nohy.

Autor: