Zbytky lágru v Karviné zavalily stromy, vadí to i autorce Šikmého kostela

  18:18
Zbytky lágru z 2. světové války zavalily v Karviné pokácené stromy. Upozornila na to mimo jiné i spisovatelka Karin Lednická, která tamní historické události popisuje v úspěšném románu Šikmý kostel.

Torzo cihelny, kolem které ve čtvrtek ráno procházíme, připomíná dobu, kdy ve staré Karviné (dnešní část Doly) ještě pulzoval život. Ten stejně jako oheň v tamních pecích před desítkami let v oblasti prakticky vyhasl, a to v důsledku poddolování.

O několik metrů dál, na ulici příznačně pojmenované Cihelní, se rozkládá místo, které přímo volá po pietě.

„Za války zde byl nacistický lágr pro italské a jugoslávské zajatce. Ti byli nasazováni například na stavbu místní teplárny nebo k práci na šachtách. Po ní byli v tomto místě internováni Němci určení k odsunu. A následně zde zase byl zřízen tábor PTP,“ líčí spisovatelka Karin Lednická.

Pro autorku románu Šikmý kostel má tento malý bod na mapě takovou historickou hodnotu, že se mu rozhodla věnovat část druhého pokračování zmíněného bestselleru.

„S místem jsou spjaty velké lidské příběhy. Například jak se po válce zbylých italských vězňů ujali místní občané. Musíme si uvědomit, že ti lidé byli zrádci nejen pro Němce, ale byl důvodný předpoklad, že se k nim nebude stavět dvakrát vstřícně ani Rudá armáda. Proto je místní tady schovávali a vlastně jim takto zachránili život,“ podotkla Lednická. 

I proto úspěšnou spisovatelku s karvinskými kořeny rozčarovala současná podoba tohoto historickými událostmi nabitého místa. „ Kdosi vykácel rozsáhlý lesní porost, a to tak barbarským způsobem, že kmeny stromů popadaly přes zbytky lágrových baráků. Část území je zplanýrována bagry,“ upozornila i na sociálních sítích a vyvolala tím pozdvižení mezi obyvateli Karviné.

Jeden z nich poté předal podnět na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). V místě totiž bez povolení magistrátu není kácení možné. „A takové povolení jsme nevydali,“ poznamenal karvinský náměstek Lukáš Raszyk.

Pozemky s historickou hodnotou vlastní soukromí majitelé, jejich počínáním se v současnosti ČIŽP zabývá. „Inspektoři provedli šetření na místě, kterým zjistili rozsáhlé kácení dřevin. V tuto chvíli probíhá ze strany ČIŽP šetření, zda je, nebo není ke kácení vydáno povolení. V případě, že by bylo prokázáno porušení zákona o ochraně přírody a krajiny, hrozí fyzické osobě nebo firmě pokuta,“ uvedla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Firmám hrozí až milionová pokuta

U firem může taková sankce dosáhnout až k hranici jednoho milionu korun. Mluvčí karvinské radnice Lukáš Hudeček uvedl, že pozemky v místě patří společnostem Mastergame nova a Smara s.r.o.

Jednatel prvně jmenované firmy v reakci na telefonický dotaz uvedl, že o žádném kácení na svých pozemcích neví. „A ČIŽP mě o probíhajícím šetření neinformovala,“ řekl Jaroslav Jokiel MF DNES ve čtvrtek odpoledne.

Se zástupci společnosti Smara se redakci nepodařilo spojit, a to ani v místě, kde se má podle obchodního rejstříku nacházet její sídlo. Firmu, která byla založena v červenci minulého roku se základním kapitálem 20 tisíc korun, tam nikdo z oslovených neznal.

Karin Lednickou nicméně těší, že se situace začala řešit. „Snad ten humbuk, který teď nastal, pomůže dobré věci. A sice aby historická hodnota místa nebyla zničena a naopak zde vzniklo něco, co připomene události, které se tady staly,“ vyjádřila spisovatelka své přání.

Magistrát zatím v jiné části staré Karviné spravuje památník připomínající oběť dvanácti lidí, kteří byli v lesíku pod bývalým dolem Barbora zavražděni nacistickými okupanty.

A do budoucna radní nevylučují ani vznik většího pietního místa upomínajícího na často bolestivou historii této části města. „Ale ta území nám neříkají pane, takže to vše bude záležet i na vlastnících tamních pozemků,“ podotkl náměstek primátora Andrzej Bizoń.

Původní Karviná se stává turistickým lákadlem

S vydáním knižního bestselleru se zvýšila touha lidí poznat oblast staré Karviné, která byla v předchozích letech spíše na okraji zájmu. Turisty už nezajímá jen návštěva tamní šikmé dominanty, kostela sv. Petra z Alkantary. „Píšou mi lidé z různých koutů republiky, že se sem chystají vyrazit, jestli bych je třeba neprovedla,“ zmiňuje Karin Lednická.

Jedním dechem ale dodává, že by jim v současnosti musela ukazovat velmi zanedbaný obraz minulosti. V místě s velkým turistickým potenciálem totiž podle ní velmi vázne památková péče.

Částečně by to mohly změnit některé chystané projekty města a kraje. „Spolupracujeme zde například na vybudování sítě cyklostezek, vedoucích podél dominant, které tady byly. Na významných místech by přibyly informační cedule. Do budoucna uvažujeme i o tom, že by si zájemce mohl půjčit 3D brýle pro autentičtější představu toho, jak místo kdysi vypadalo,“ dodal náměstek Lukáš Raszyk.

Autor: