Více lidí v přírodě žene zvěř na silnice, někde jsou střety hodně časté

  11:20
Moravskoslezský kraj je pro řidiče dlouhodobě místem, kde je pravděpodobnost střetu se zvěří na silnici vyšší než jinde v Česku. Za půl roku zde policisté zaznamenali 583 srážek.

ilustrační snímek | foto: Generali Česká pojišťovna a Centrum dopravního výzkumu

Za poslední půlrok policisté společně s Centrem dopravního výzkumu evidují na zhruba stometrovém úseku v Třanovicích na Frýdecko-Místecku osm takových dopravních nehod. Jde o silnici v okrajové části obce a z jedné strany ji částečně lemuje i zástavba rodinných domků, přesto si v počtu střetů aut se zvěří vysloužila krajské prvenství.

„Mezi říjnem 2020 a březnem letošního roku tam došlo k osmi střetům se zvěří o celkové škodě 280 tisíc korun,“ sdělil Jan Čambora, mediální zástupce projektu SRNA index, který riziko takovýchto srážek mapuje.

V Třanovicích se bouralo nadprůměrně často i přesto, že kvůli protiepidemickým opatřením bylo přes zimní sezonu na silnicích méně aut.

„Není to věc, která by nás překvapila. Je tam migrační oblast, zvířata přes silnici míří k řece. Na druhé straně silnice je zase rozsáhlé pole, kde se často zvěř pohybuje,“ reagoval starosta Třanovic Jiří Tomiczek.

V průměru srážka každý šestý kilometr

Problém na 123 metrů dlouhém úseku je navíc podle starosty dlouhodobý. Z republikového hlediska ale k rizikovějším oblastem patří celý kraj. Za poslední půlrok v regionu Centrum dopravního výzkumu eviduje 583 srážek se zvěří. Znamená to, že ke srážce se srnou či jiným zvířetem došlo na každém šestém kilometru krajských silnic.

Statistika pracuje s počtem nehod zaznamenaných policií a dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech, takže je možné je mezi sebou porovnat.

Na severní Moravě a ve Slezsku srny, divoká prasata či zajíci kříží motoristům cestu častěji než ve zbytku Česka.

Republikový průměr četnosti takových srážek je každých 7,7 kilometru silnic. Z okresů Moravskoslezského kraje je na tom nejhůř Karvinsko, kde se přes zimu takto bouralo na každých 3,6 kilometru.

Brzdit a neměnit směr jízdy

Odborníci ale upozorňují, že množství aut na cestách je jen jedním z předpokladů rizika srážky se zvěří. Pandemie ukázala, že se může měnit i chování zvěře. V koronavirovém období jej ovlivnil velký nárůst počtu návštěvníků krajiny a častější přítomnost lidí v přírodě.

„Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám i během dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ potvrdil Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

Policie jako prevenci doporučuje řidičům především sledovat dopravní značení, které na výskyt zvěře upozorňuje, a v rizikových místech jet pomaleji.

„V případě střetu brzdit a neměnit směr jízdy. Snažit se do samotného střetu maximálně snížit rychlost a pokud možno zachovat chladnou hlavu a nestrhávat řízení,“ radí policejní mluvčí Pavla Jiroušková.

Nejvíce srážek zvěří se v poslední době v Moravskoslezském kraji stalo mezi Třanovicemi a Těrlickem na pomezí frýdecko-Místecka a Karvinska.

Nejvíce srážek zvěří se v poslední době v Moravskoslezském kraji stalo mezi Třanovicemi a Těrlickem na pomezí frýdecko-Místecka a Karvinska.