Krach OKD byl podle tvrzení správců pohledávek už jen nutným vyústěním rozdělení firmy v roce 2006. Uvádějí, že hodnota majetku se tak dostala do záporných čísel. Vinu za to dávají Zdeňku Bakalovi, tehdejšímu předsedovi představenstva společnosti Karbon Invest, která OKD ovládala.
„Zdeněk Bakala věděl, respektive musel vědět, že důlní závody bez neprovozního majetku tehdejší OKD měly již v roce 2005 zápornou hodnotu ve výši cca 1,6 miliardy korun,“ stojí ve vyjádření Správy pohledávek OKD (SP OKD), zveřejněném v insolvenčním rejstříku.
Své tvrzení SP OKD opírá o obsah znaleckého posudku, který si tehdy nechala zpracovat společnost Karbon Invest.
Další důvod krachu vidí SP OKD v následném vyplacení dividend.
„Celých 65 miliard korun bylo vyplaceno osobám sdruženým okolo Zdeňka Bakaly v době, kdy Zdeněk Bakala věděl, že skutečná hodnota dlužníka je záporná,“ stojí dále ve vyjádření.
To ale odmítá Šárka Samková, mluvčí Zdeňka Bakaly.
„Právní zástupce společnosti Správa pohledávek OKD zásadně manipuluje s fakty a svá nepravdivá tvrzení opírá o účelově vybraný a mylně interpretovaný znalecký posudek. To jsme v případě potřeby připraveni doložit u soudu,“ řekla Samková.
Problematických kroků Zdeňka Bakaly z let 2005 a 2006 je však podle Správy pohledávek více.
„Zdeněk Bakala podrobně a dlouhodobě plánoval (...) rozdělení OKD a jeho zatížení nepotřebnými úvěry (...), a to nejméně od roku 2005. (...) Zdeněk Bakala veřejně poukazuje na svou odbornost v otázkách finančních, nemohlo se tedy z jeho strany jednat o nedorozumění či chybu v úsudku,“ pokračují výhrady ve vyjádření.
Tehdy běžný postup, říká Bakalova mluvčí
Podle Samkové ale šlo v případě rozdělení firmy o tehdy běžný postup.
„Dnes zpochybňované kroky týkající se transakcí OKD po roce 2004 odpovídaly tomu, co je standardní v rozvinutých ekonomikách. To platí mimo jiné i pro oddělení těžby a klíčových netěžebních činností v zájmu efektivního managementu,“ uvedla.
Zdeněk Bakala podle ní navíc tehdy nebyl jediným vlastníkem OKD. „Spekulace o tom, že Zdeněk Bakala byl tím, kdo měl mezi lety 2004 a 2016 určovat vše podstatné v OKD, jsou neopodstatněné. V různých obdobích byl Zdeněk Bakala členem orgánů OKD či NWR, vždy ovšem jako člen kolektivního orgánu bez jakýchkoli rozhodovacích nebo jiných privilegií,“ sdělila Samková.
Dokument se zmiňuje i o pořízení půjčky ve výši miliardy eur od společnosti Citibank. I tu si podle SP OKD společnost NWR, v níž Zdeněk Bakala figuroval, pořídila v době, kdy již Bakala měl vědět, že je nad možnosti OKD.
Záruka ve výši deseti miliard korun je nyní předmětem sporu mezi SP OKD a Citibank. Dnes měl u Krajského soudu v Ostravě pokračovat spor o uznání tohoto závazku, kvůli rozhodování o možné podjatosti soudkyně byl odložen na podzim.