Čistý jako čerstvě napadaný sníh. Známé pořekadlo je pravdivé jen obrazně, ve skutečnosti rozhodně nikoliv. A to dokonce ani ještě za letu na zem.

„Ze vzduchu zachytává prach, pyl, toxiny i mikroplasty. Zejména ve městech sníh absorbuje karcinogenní látky z výfukových plynů, například benzen a toluen, které poškozují krvetvorbu a nervový systém. Čím hustší doprava a průmysl, tím více nečistot se ve sněhu hromadí,“ upozornil Radek Mikšík, hlavní hygienik společnosti AGEL. „Sníh prostě není sterilní,“ konstatoval.

V čerstvém sněhu na Antarktidě byly poprvé nalezeny mikroplasty

Zdravotníci z agelovské nemocnice v Ostravě – Vítkovicích poukazují zejména na nejsvrchnější sněhovou vrstvu, která sbírá nejvíce chemikálií a prachu. Za hazard pak označují konzumaci už zjevně špinavého sněhu, například šedého, černého či žlutého.

Nepomůže ani jeho rozpuštění. „Před samotnou konzumací by se totiž musel sníh nejen rozpustit, ale i přefiltrovat a následně převařit, aby se zabilo co nejvíce zbývajících bakterií,“ vysvětlil hygienik Mikšík.

Dalším sněhovým problémem je jeho teplota. Tělo totiž musí vynaložit značeně mnoho energie, aby sníh rozpustilo v tekutinu. „Výsledkem těchto procesů je další oslabení organismu, ztráta vody a pokles tělesné teploty až do bodu podchlazení, tedy poklesu teploty pod 35 stupňů,“ zakončil vítkovický hygienik.