Smog se letos vytratil. Lidé v Moravskoslezském kraji mohou zhluboka dýchat

  12:54
Zatímco jiné roky by na prstech spočítaly dny, kdy směly jít na vycházku, letošek je opačný: děti z bohumínských mateřinek nejsou zavřené v hernách kvůli špatnému ovzduší a dnů, kdy tomu tak bylo, je minimum. Netypická situace platí po celý Moravskoslezský kraj.

Turista v Beskydech má důvod k úsměvu. Zatímco on si užívá sluníčka na horách, nečistoty se drží v nížinách (2011). | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

V minulých letech už lidé v nejzatíženějších částech kraje mívali i v únoru „vydýcháno“ legislativou povolené roční maximum pětatřiceti dní nad denním limitem pro prach, letos jim počasí ulevilo.

„Denně nám město posílá aktuální údaje z nedaleké měřicí stanice ve Věřňovicích a my podle nich vyhodnocujeme náš program. Letos je situace opravdu neobvyklá,“ uvedla vedoucí učitelka Mateřské školy Čáslavská v Bohumíně Jana Tmějová. 

Ven letos děti chodí každodenně. „Dny, kdy jsme zůstávali ve školce, bylo zatím minimum, snad jeden dva. Při mrazivých zimách máme problém úplně opačný,“ doplnila Tmějová.

Výjimečnou situaci potvrzují čísla z měřicích stanic. Ve Věřňovicích byly koncentrace polétavého prachu nad průměrným denním limitem v lednu v šesti dnech, stejně tak v Havířově a Ostravě-Radvanicích. V Karviné a Českém Těšíně jde o čtyři dny, v Ostravě na Českobratrské dva dny, Přívoz hlásí pouhý jeden den, kdy průměrné denní množství prachu v ovzduší v lednu překročilo limit. 

Příčinou je pro leden netypické počasí a převaha dobrých rozptylových podmínek. „V lednu 2020 panovaly v našem kraji z více než sedmdesáti procent dobré rozptylové podmínky a z méně než třiceti procent mírně nepříznivé rozptylové podmínky. Rozptylové podmínky hodnotíme na základě výpočtu ventilačního indexu a s ohledem na toto hodnocení nedošlo v lednu 2020 v našem regionu k výskytu špatných rozptylových podmínek vůbec,“ uvedla Vladimíra Volná z oddělení kvality ovzduší ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Fotogalerie

Přitom právě leden v regionu obvykle bývá měsícem smogu. „Pokud se podíváme deset let zpátky, tak zjistíme, že právě v lednu dochází v našem kraji nejčastěji k vyhlášení smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10. Výjimku tvoří rok 2018, kdy k vyhlášení smogové situace a následně i regulace na území aglomerace Ostrava/Karviná/ Frýdek-Místek a na Třinecku došlo až v únoru,“ konstatovala Volná.

Prozatím se nejhůře dýchalo v kraji 16. a 17. ledna, kdy se množství prachu šplhalo k dvojnásobku průměrného denního imisního limitu pro prach, ve Věřňovicích atakovalo čtyřnásobek. Další nadlimitní dny byly nad 50 mikrogramy na metr krychlový jen mírně. „K překročení legislativou povolených pětatřiceti nadlimitních denních koncentrací PM10 za kalendářní rok máme zatím ještě daleko,“ dodala Volná.

V kraji pokračuje trend, který odstartoval už loni. Rok 2019 byl z hlediska kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji nejčistší za posledních dvacet let.

„Je to hodně poznat, nejen na číslech z měřicí stanice, ale i pouhým okem, nebo spíš nosem,“ popsal Pavel Buzek, starosta Dolní Lutyně, v jejíž místní části Věřňovice je měřicí stanice, pravidelně produkující nejvyšší čísla v republice. V čele obce stojí čtrnáct let a podobnou situaci zažívá poprvé. Připisuje ji především počasí, upozorňuje ale i na výměnu kotlů.

Smogová situace ani regulace průmyslu kvůli škodlivinám v ovzduší nebyla v kraji za celou tuto zimní sezonu zatím vyhlášena žádná.

Zdroj prachu? Na Třinecku tuhá paliva

Šest různých typů zdrojů, nejčastěji domácí vytápění pevnými palivy, ovlivňuje ovzduší na Třinecku. Vyplývá to z projektu Českého hydrometeorologického ústavu a Technologické agentury ČR. Podíl domácích kotlů je i více než poloviční. Odborníci podrobili analýze tři měřicí lokality v Třinci – Kosmos, Ropici a Nebory, místní část Vrchy. 

Imise dělili podle takzvaných chemických podpisů, které lze přiřadit k jednotlivým typům zdrojů. Nejhorší znečištění zjistili v Ropici, o něco nižší v lokalitě Kosmos a výrazně nejnižší ve Vrších. Zátěž ovzduší prachovými částicemi o velikosti do 2,5 mikrometru přiřadili šesti faktorům. Dominantní je vytápění místních domácností pevnými palivy, které zásobuje ovzduší prachem až z 60 procent. 

Významný je i takzvaný regionální aerosol. „Jde o znečištění regionálního původu vznikající částečně v oblasti Třince, částečně transportované z Ostravska, Karvinska a polského příhraničí. Už jej nelze rozklíčovat podle jednotlivých zdrojů, protože v atmosféře dochází k chemickým reakcím a vzniká sekundární aerosol,“ uvedl odborný garant projektu Radim Seibert. Dlouhodobý podíl tohoto aerosolu dosahuje v údolí Olše zhruba třetiny, na vzdálenějších vesnických lokalitách i 40 procent. 

Další faktor, zvířené částice z povrchu, se mohou podílet 15 až 20 procenty, dálkově transportované znečištění obsahující i mořskou sůl z pobřežních oblastí pak 10 procenty. Místní hutní zdroje ovlivňují ovzduší zejména mezi Třincem a Českým Těšínem, kde se jejich průměrný roční příspěvek pohybuje mezi 5 až 10 procenty. „Směrem do Jablunkovské brázdy je vliv méně významný. Na jihovýchodním okraji města Třinec je vypočten jeho podíl ve výši zhruba dvou procent,“ říkají závěry projektu. Severně a jižně od areálu Třineckých železáren se pohybuje okolo procenta. 

Výzkum je celostátní a Třinecko bylo první oblastí. Další bude Kladensko, pak vybraná města. Vzejít z něj mají doporučení a strategické kroky ke zlepšení ovzduší. (žah)