Z těchto daní kraje financují například nemocnice, školy, sociální služby a opravy silnic. „Je to nefér. Na jednoho občana bychom dostali osm tisíc korun, přitom jsou regiony, které by nově měly dvojnásobek. Je to proti logice i slušnosti. Budeme se bránit,“ kritizoval hejtman Krkoška.

Jak velkou šanci má Moravskoslezský kraj něco změnit, je otázkou. Pro nový návrh RUD totiž minulý týden hlasovali zástupci jedenácti krajů, proti byl vedle Moravskoslezského Ústecký kraj a také Praha.

Krkoškovi se rovněž nelíbí, jak konečná podoba návrhu nového dělení daní vznikala. „Často se jednalo pouze s vybranými hejtmany, a tak se rozhodovalo o nás bez nás. Vznikl paskvil, se kterým se odmítáme ztotožnit,“ konstatoval.

Jeho hejtmanský předchůdce Ivo Vondrák (Osobnosti pro kraj) vidí situaci podobně. Oba zřejmě nejvíce kritizují nový parametr, že se výše příspěvku stanovuje kromě dalších také podle počtu obcí na rozlohu kraje. „To povede k nehospodárné snaze obce dále dělit, což je přesný opak současného trendu,“ upozornil Vondrák.

Kuba: Argumenty kraje jsou iracionální

Předchozí systém přerozdělení RUD do krajů platil od roku 2005 a ten zase považovaly za neférový jiné kraje, například Pardubický nebo Jihočeský.

„Argumenty Moravskoslezského kraje mi přijdou iracionální. Podařilo se nastavit parametry přerozdělení tak, aby s tím souhlasila většina krajů. Jsem přesvědčen, že jen s kritérii by souhlasili všichni, protože jsou spravedlivá. Protože však předtím byly nějaké částky, tak se to některým nelíbí,“ obhajuje novinky jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS).

Ve srovnání mezi těmito dvěma kraji poukázal například na to, že mnohem větší část moravskoslezských obyvatel žije ve velkých městech. „A tam kraje nemají takové náklady. My například máme mnohem vyšší náklady na dopravu lidí z menších vesniček. Vy máte státní fakultní nemocnici, my ne,“ poukazoval Kuba.

Dalším argumentem je i skutečnost, že Moravskoslezský a Ústecký kraj mají dotační miliardy korun v rámci pomoci regionům s nutností ukončení těžby uhlí.

Unucka: Jako kdyby žádné dotace nebyly

„Využití těchto evropských peněz je však jasně dané přísnými dotačními podmínkami, nelze je tedy využít například na školy nebo silnice. Rozhodně tedy nejsou náhradou přijmu z daní,“ reagoval hejtman Krkoška.

Přidal se i krajský náměstek Jakub Unucka (ODS). „Pokud nový návrh projde, za deset let to bude, jako kdybychom žádnou dotaci na řešení následků těžkého průmyslu nikdy nedostali,“ upozornil.

Ministerstvo financí připustilo, že ideální by byla podpora všech krajů. „To je však málo pravděpodobné. Pro zahájení legislativního procesu bude pro ministerstvo akceptovatelná podstatná většina,“ nastínil Štefan Fous z odboru vnějších vztahů ministerstva.

Poměr jedenáct ku třem tak pro ministerstvo nejspíše bude dostačující. „Pro přípravu legislativního materiálu pro jednání vlády je ministerstvo připraveno akceptovat model, který kraje na úrovni Asociace krajů odsouhlasily,“ potvrdil Fous.