Pro srovnání: samotný Moravskoslezský kraj schválil rozpočet ve výši 42,9 miliardy korun. Krajským rozpočtem ale „protékají“ i peníze na školství, zdravotnictví, sociální služby i dopravu.

Příjmy měst jsou z velké míry dány počtem obyvatel, výdaje pak závisí, mimo těch povinných, na hlasování zastupitelů. Jen oni rozhodují o tom, kolik peněz půjde na investice.

Celkové kapitálové výdaje obcí v Česku, tedy výdaje na pořízení, výstavbu nebo zhodnocení majetku, dosáhly v roce 2023 podle údajů ministerstva financí 115,7 miliardy korun, zatímco běžné výdaje 321,7 miliardy korun. Z toho vyplývá, že na investice směřovala zhruba čtvrtina obecních rozpočtů.

Jednotlivá města v regionu se však od tohoto průměru výrazně liší.

Stavba koncertního sálu pokračuje

S největším rozpočtem pracuje logicky Ostrava, která má na rok 2026 schváleno téměř 15,9 miliardy korun. Na investice z této částky míří zhruba 5,4 miliardy korun, tedy více než třetina rozpočtu.

„Cílem bylo zachovat rozsah služeb pro obyvatele města a zároveň vytvořit prostor pro financování velkých i menších investičních projektů,“ uvedl primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS). Peníze mají směřovat například do pokračování výstavby koncertního sálu, dopravní infrastruktury i projektů městských obvodů.

Opava bude v roce 2026 hospodařit s rozpočtem ve výši zhruba 2,55 miliardy korun. Na investice je vyčleněno přibližně 630 milionů korun, tedy zhruba čtvrtina výdajů.

„Rozpočet je sestaven tak, aby město zvládlo jak běžný provoz, tak pokračování důležitých investic, a to i v situaci, kdy se stále vyrovnáváme s následky povodní,“ uvedl opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO).

Karviná drží nulovou platbu za komunální odpad

S podobným rozpočtem pracuje i Frýdek-Místek, jehož výdaje mají dosáhnout zhruba 2,43 miliardy korun. Na investice je v rozpočtu vyčleněno 492,8 milionu korun.

„Rozdíl mezi příjmy a výdaji pokryjeme z nevyčerpaných prostředků z minulých let,“ uvedl primátor Frýdku-Místku Petr Korč (Naše město F-M).

Třinec bude hospodařit s rozpočtem ve výši zhruba 1,27 miliardy korun. Na investice z něj připadá přibližně 78 milionů korun, tedy jen něco málo přes šest procent výdajů, nejméně z velkých měst v kraji.

Karviná schválila rozpočet s celkovým objemem téměř 1,9 miliardy korun.„Díky finanční rezervě z předchozích let může město fungovat bez omezení a zároveň ulevit obyvatelům například tím, že nebudeme vybírat poplatek za komunální odpad ani zvyšovat daň z nemovitosti,“ uvedl primátor Karviné Jan Wolf (SOCDEM).

O poznání investičně aktivnější je Havířov, který sice není okresním městem, ale je druhým největším městem v kraji.

Někde bylo sestavení rozpočtu složitější

Z rozpočtu s výdaji necelých 2,8 miliardy korun míří na investice 750 milionů korun, tedy zhruba 27 procent. „Největší část investic půjde do obnovy bytového fondu a technické infrastruktury,“ uvedl primátor Havířova Ondřej Baránek (ANO).

V Novém Jičíně budou výdaje činit zhruba 1,2 miliardy korun, přičemž na investice připadá přibližně 22 procent rozpočtu, tedy zhruba 260 milionů korun.

Město plánuje pokračovat v opravách komunikací, školských budov i veřejných prostranství, schodek pokryje z vlastních zdrojů.

Nejmenší z okresních měst, Bruntál, schválil rozpočet ve výši téměř 747 milionů korun. Na investice je vyčleněno zhruba 149 milionů korun, tedy bezmála pětina rozpočtu.

„Sestavení rozpočtu bylo složitější kvůli novým výdajům, které na obce přecházejí, přesto se nám podařilo zachovat investiční výdaje,“ uvedl starosta Bruntálu Martin Henč (ANO).