„Letos počty mírně narostou, protože se u vody například setkáváme poměrně často s lidmi z Ukrajiny, kteří tu loví bez povolenek,“ uvedl vedoucí rybářské stráže Petr Machala.
„Ti ale většinou nevědí, že musí povolenku mít, jelikož na Ukrajině ji k rybolovu nepotřebují. Drtivá většina z nich tuto skutečnost poté, co je oslovíme, pochopí. Uposlechnou poučení hlídky a ihned s omluvou lov ukončí,“ dodal.
Nejvíce pytláků v kraji je podle Machaly na Ostravsku a Karvinsku, což potvrzují i chovatelé ryb v Jistebníku, Studénce a Rychvaldu. „Škody, které nám pytláci způsobují, vyčíslujeme každoročně kolem sta tisíce korun,“ sdělil za Rybářství Jistebník vedoucí chovu Antonín Madzia. „Škody máme nejen na rybách, které si odnesou, ale hlavně na těch, které návnadami zraní. Ty potom nepřibírají tak dobře na váze jako ostatní, nebo v horším případě dokonce hynou.“
Oběšení, čtvrcení, zardoušení nebo upálení. Tak se dřív trestali pytláci |
U vody podle rybníkářů pytlačí stále stejní provinilci. Na rozdíl od zlodějů u tekoucích vod nevysedávají u rybníků dlouho. Nastraží návnady a odejdou.
„Jejich způsob lovu je zákeřný. Ráno třeba přivážou až deset metrů dlouhé vlasce s návnadou ke stromům nebo kořenům u kraje rybníka. Večer je obejdou a ryby seberou,“ shrnul Madzia. „Pokud přivážou vlasec o kořen nebo větev pod vodou, nejsme schopni ho vidět.“
Další pytláckou a velmi drastickou metodou je podle rybníkářů takzvané odsekávání. „Pytlák na běžný prut připevní závaží s trojháčky, kterými ryby podsekává. Znamená to, že se je snaží ulovit zespodu tím, že jim trojhák zapíchne do břicha, za které rybu přitáhne ke břehu,“ popsal Madzia.
Stejné zkušenosti s pytláky mají i v Rychvaldu. Pytlácká místa poznají podle vysezených míst i odpadků kolem. K zachycení pytláků využívají i v terénu rozmístěné fotopasti.
1. října 2018 |