Vžijte se do zatopených a stáhněte žalobu proti přehradě, vyzývá Děti Země starostka

  19:34
Frustrace vytopených obcí, které má ochránit sedmadvacet let slibovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, se obrátila proti organizaci Děti Země. Důvodem je žaloba, kterou hnutí napadlo rozhodnutí o umístění přehrady potvrzené nedávno ministerstvem pro místní rozvoj.

Vizualizace přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku | foto: Povodí Odry

Starostka Zátoru Salome Sýkorová například vzkázala šéfovi Dětí Země Miroslavu Patrikovi, aby žalobu stáhl. „Měl by se zkusit vžít do lidí, kteří přišli o domy nebo je mají zničené. Mnozí jsme to zažili podruhé. Někteří skončili u psychiatra,“ řekla Sýkorová, která pracuje ve vedení obce od roku 1998. „Nedělám skoro nic jiného, než že řeším protipovodňovou ochranu,“ dodala.

To, proč Zátor a další obce ochranu proti velké vodě stále nemají, je podle ní i vina spolků, kterým zákon umožňuje důležité stavby blokovat.

Děti Země podaly žalobu proti přehradě Nové Heřminovy. Nehorázné, reagoval ministr

Obec Nové Heřminovy, která má kvůli plánované nádrži skončit zčásti pod vodou, byla donedávna proti stavbě. Současné vedení v čele se starostkou Michaelou Hermanovou si naopak přeje, aby stát přehradu i další plánovaná protipovodňová opatření co nejdříve dotáhl. „Postup Dětí Země mě velmi překvapil. Existují chvíle, kdy je třeba s určitými věcmi přestat. Byly to právě loňské povodně,“ míní starostka.

I Nové Heřminovy záplavy silně poškodily. Obec aktuálně připravuje referendum, ve kterém se obyvatelé k přehradě vyjádří. Při tom posledním v roce 2008 ji odmítli.

Podobně jako zátorská starostka poukázala Hermanová na to, že šéf Dětí Země je z Brna a zřejmě netuší, co se na Bruntálsku, Opavsku či Jesenicku loni v září dělo.

Extrémní povodně 2024

Také starostka Brantic Jiřina Heinischová vzkázala Dětem Země, že kdyby se po povodních přijeli podívat a pomohli s odklízením trosek, možná by změnili názor a přestali by stavbě bránit.

„Nejde ale jenom o přehradu, protože ta neochrání všechny. Je například potřeba zabezpečit menší přítoky Opavy a potoky,“ podotkla.

Obyvatelé Brantic mají podle ní strach a jsou netrpěliví. „Kromě přehrady se mluvilo také o poldrech a ochranných hrázích, ale nic se neuskutečnilo.“

Přehrada Nové Heřminovy se má začít stavět do října 2027, obec uspořádá referendum

Starosta Krnova, ve kterém loňská povodeň způsobila asi největší škody, ocenil, že Hnutí Duha, které mělo k územní řízení také spoustu připomínek, žalobu nepodalo. „I když každé další zdržení přehrady v Krnově hrozně špatně snášíme, nezlobím se ani na Děti Země. Chápu ale, že lidé, kteří měli třeba už podruhé vytopené baráky, teď směřují svůj vztek na ně,“ uvedl Tomáš Hradil. Podotkl, že sleduje na sociálních sítích, jak lidé na Děti Země útočí.

Reakce Ivo Dokoupila z Hnutí Duha Jeseníky

Děti Země mají právo podat žalobu pokud stát nezapracoval jejich připomínky a investor s tím musí počítat. Spolky se účastní desítek různých řízení a je zde velký rozdíl mezi státem a soukromými investory. Zatímco stát se chová přezíravě a ignorantsky, často i arogantně, vůči připomínkám veřejnosti k jeho projektům, sokromníci zvednou telefon a chtějí najít nějaký kompromis a domluvit se. Stalo se nám to například při budování Lidlu v Krnově, kdy jsme u mě na zahradě s grafikem malovali projekt budovy Lidlu, investor nám vyhověl. Žalobu tedy chápu jako manažerské selhání státu a Povodí Odry, že nezvedli telefon a nebyli ochotni se s Dětmi Země domluvit.

Prohlásil, že sám se zlobí jedině na stát. „Po povodni v roce 1997 jedenáct let jen diskutoval a dumal, kterou variantu má připravovat. Dalších asi sedm let trvalo, než jsme se dobrali územního rozhodnutí,“ shrnul. Myslí si, že stát měl dost času, aby vyřešil různé problémy včetně špatné legislativy.

Příkladem je podle něho fakt, že o obří stavbě za miliardy rozhodoval stavební úřad v Krnově a pak v Bruntálu. „Jde přitom o malinký úřad, kde pracuje několik lidí, kteří běžně povolují jen rodinné domy,“ zdůraznil. Míní, že stát mohl vytvořit pro klíčové stavby tohoto typu vstřícnější prostředí, ale neudělal to. „Jen stát je zodpovědný za to, že přehrada nestojí,“ zopakoval.

I ministr zemědělství Marek Výborný uznal, že stát je zodpovědný za odklady a měl rozhodovat rychleji. Žalobu Dětí Země ale označil za nehoráznost, podobně jako primátor Opavy Tomáš Navrátil.

Důvodem žaloby Dětí Země je to, že úřady se podle nich dostatečně nevypořádaly s námitkami, které hnutí ke stavbě podalo. Zatím není jasné, jestli soud žalobu přijme, anebo ji jako nedůvodnou odmítne. Podle nového harmonogramu má stavba přehrady začít v roce 2027.

3. ledna 2025