Zemědělci na pomoc po povodni stále čekají. Zvládnout obří spoušť museli sami

  17:02,  aktualizováno  17:02
Nepředstavitelné škody a zatím žádná pomoc. Moravskoslezští zemědělci a farmáři, které postihla ničivá povodeň, s jejími následky dál bojují sami. Požádat o peníze si mohou v září, rok po povodni. Mají však šanci získat jen zlomek ztrát.

Na povodňových polích ležela voda ještě dlouho po záplavové vlně. Navíc zmizela ornice a místo ní se objevily nánosy písku a štěrku. | foto: Hasiči Moravskoslezského kraje

„Škody po povodni jsme podrobně mapovali. V Moravskoslezském kraji čítají 1,8 miliardy korun. Zemědělci zatím žádnou finanční pomoc nedostali,“ uvedl krajský předseda Agrární komory Vilém Tomíček.

Následky, s nimiž se farmáři museli vyrovnat, přitom byly až likvidační. „Pozemky plné nánosů štěrku, kamení, ale i ledniček a praček. Ornice pryč. Vymleté díry, obrovské jako po granátu. Vyplavené budovy, dílny, stáje. Zničené plodiny, utopený dobytek,“ vylíčila například situaci na Bruntálsku předsedkyně tamní pobočky Agrární komory Miloslava Nováková.

S nánosy, odplavenou ornicí, jámami v pozemcích, ale také ztrátami na plodinách, senu i hovězím dobytku bojoval například podnik Agrozat v Zátoru na Bruntálsku.

„Škody jsme nahlásili na Státní zemědělský intervenční fond, a od té doby nic. Zažil jsem už tři povodně, v prvních dvou případech jsme pomoc aspoň zčásti získali. Teď zatím jen sliby,“ konstatoval jeho jednatel Miloslav Ovčáček.

Následky povodně podnik stále zdolává. „Ornici jsem převezl, dobytek teď řeším, ale například sušičku na obilí, kde byl metr a půl vody, jsme ještě nezprovoznili.“

Stát sliboval pomoc, ale vykašlal se na nás, zlobí se zaplavení zemědělci

Kolem toku řeky Opavy a zčásti i Odry voda zasáhla i pozemky, na nichž hospodaří Renofarma Slezan. „Hlavně spousta nánosů a nepořádku, který jsme museli ručně odklidit. Voda ale především odnesla ornici. Ta je nenahraditelná, tvoří se i stovky let,“ konstatoval jednatel Jakub Rzymanek.

Ještě ozimé porosty se sice firmě podařilo osít, tak jako dříve se jim však nedařilo. „Právě sklízíme, vypadá to na asi dvacetiprocentní snížení výnosů. Na částech polí nic nevyrostlo, někde se šířil plevel. S následky budeme bojovat roky.“

Větší tlak plevele, vyrůstající v naplavené zemině, zmínila i Pavla Löwenthalová z Krnova. „Voda nám vyplavila pozemky už bez plodin, celou zimu jsme uklízeli nánosy zeminy, štěrku a bince. Z dvaceti procent zůstávají škody, kde budeme muset ještě navézt ornici,“ popsala farmářka, jejíž rodina hospodaří na pozemcích u soutoku Opavy a Opavice.

Povodňová voda tam dlouho stála. Jen za odklízecí práce farma dala přes půl milionu a zasít mohla až jarní obiloviny. „Bude nižší výnos a více musíme ošetřovat proti plevelům.“

Podpory na odstraňování škod po pohromě se zemědělci zatím nedočkali. Loni na podzim byli vyčleněni z podpory povodní postižených živnostníků s tím, že se jim pomoci dostane samostatně.

První státní peníze snad po roce od povodní

„Pomáhali si, půjčovali si techniku, lidi, náhradní zdroje elektřiny. Zaplať pánbůh kvůli tomu nikdo s činností neskončil,“ popsala za Bruntálsko Miloslava Nováková.

Jako kompenzaci by si měli zemědělci rozdělit 185 milionů korun z Evropské unie, zatím je vše rozpracované. „Vzhledem k výši škod však jde o zlomek. Česká republika ty peníze mohla kofinancovat, tedy dát stejnou částku ze svého, ale ministerstvo financí to zamítlo,“ konstatoval předseda krajské komory Tomíček.

Peníze by farmáři měli dostat do konce roku, podpora však zohledňuje jen škody na plodinách.

Další podporu teď ohlásil i stát, ministerstvo zemědělství ze svého rozpočtu rozdělí 40 milionů i na obnovu polí a za úhyny zvířat.

„Budeme se snažit poskytnout náhradu v maximální míře. Pokud nám to rozpočet a počet přijatých žádostí dovolí, tak až do výše sta procent,“ uvedl ministr Marek Výborný.

Peníze chce vyplácet na podzim. Zemědělci však musejí v září znovu požádat a své škody také znovu doložit.