Na opravy škod, které napáchala velká voda ze září 2024, si radní berou i úvěry, stále totiž nevědí, zda a jak moc je podpoří stát.

„Třeba na geodeta čekáte tři měsíce. Není dost projektantů, rozpočtářů i řady dalších profesí. Na každou akci potřebujeme studii, projekt, všechna povolení, soutěž na zhotovitele. A tlačí nás čas. Je červen, za chvíli tu máme další zimu,“ líčí starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil.

Zástupci Široké Nivy administrativně zpracovávají hned několik projektů. Podávají žádost o dotaci na nový most, na obnovu hasičské zbrojnice, veřejného osvětlení i rozhlasu.

Extrémní povodně 2024 394 fotografií

„Vždy dostanete vyjádření, že je žádost podaná v pořádku. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ale získáte až po kompletním vysoutěžení a podpisu smlouvy o dílo. Takže smlouvu podepisujete, aniž byste věděli, že dotaci dostanete. A částky jsou vysoké. Lze to sice ošetřit ve smlouvě, i tak je to ale dost nejistota,“ konstatuje Spáčil.

Krnov, kde voda vyplavila 80 procent plochy města, z programu Živel 1 žádá v součtu o 638 milionů korun.

„Je tři čtvrtě roku po povodni a doteď nemáme ani jedno rozhodnutí o dotaci. Mění se pravidla v průběhu hry. Podmínky jsou složité, krkolomné a stát se s námi nebaví,“ nebere si servítky starosta Krnova Tomáš Hradil.

A přidává další potíž: „Podle podmínek Živlu 1 musí být do čtyř let hotovo a zkolaudováno. Když si vezmete, jak dlouho trvá celý povolovací proces a skutečnost, že ještě nemáme dotaci ani přiznanou, nedá se to do roku 2029 stihnout. Budu psát ministru Kulhánkovi, aby se termíny posunuly.“

Chodníky v bočních ulicích

V Krnově se tak paradoxně opravují chodníky ve vedlejších, méně využívaných ulicích. Jde totiž o malou zakázku s jednodušší administrativou. Chodníky u páteřní silnice, kde vznikla rozsáhlejší škoda, na opravu kvůli celému procesu čekají.

„Škody jsou velké, proces dlouhý, vše trvá. Celý systém ztrácí lidem čas a energii. Přitom aktivní komunikací by se spousta věcí dala vyřešit,“ míní Hradil.

Starostka Bohušova na Osoblažsku Jarmila Schnaubeltová administrativní náročnost potvrzuje.

„Jedním slovem zdlouhavé. Pořád posílám tytéž dokumenty dokola, skenuju, pořád se hrabeme v papírech. Dokládáte výběrová řízení a soutěže, jak uspěli uchazeči, smlouvy, stavební povolení, faktury. Ještě jsme nedostali ani korunu,“ komentuje situaci Schnaubeltová.

Dodává, že obec, jejíž část doslova zdevastovala říčka Osoblaha, už opravila zhruba tři čtvrtiny škod. Vše ze svého. Používá peníze vyčleněné původně na investice.

„Ještě jsme se nezastavili. Už jsme schválili i úvěr. Myslím, že peníze z úvěru budeme mít dřív než z Živlu.“

Jen za stavu nebezpečí

Ačkoliv situace, v níž se vyplavené samosprávy nacházejí, je výjimečná, ulevit jim od administrativy nelze. Zákon o zadávání veřejných zakázek i stavební zákon obsahují úlevy jen za stavu nebezpečí.

Změnu ministerstvo pro místní rozvoj nepřipravuje. „Důvodem je časová náročnost úpravy legislativy. Pro případné budoucí živelní události ministerstvo zvažuje zavedení mimořádného stavu, který by umožnil například po událostech jako je povodeň využívat úlev po delší dobu. To je ale stále předmětem debaty,“ říká mluvčí resortu Petr Waleczko.

Podle starosty Krnova Tomáše Hradila by pomohl koordinátor, který by měl obnovu po povodni na starosti a v jehož pracovní skupině by byli lidé napříč ministerstvy. „Mezi samosprávami vzájemně komunikujeme. Ze strany státu aktivní přístup chybí.“

Zářijová povodeň zasáhla území Moravskoslezského kraje velmi tvrdě a škody jsou rozsáhlé. Hejtmanství je po podrobné analýze vyčíslilo na 38,85 miliardy korun.

„Jde o veškeré škody na státním, krajském, obecním i soukromém majetku,“ uvádí mluvčí Nikola Birklenová. Obnova území potrvá roky.