Stát převede pozemky pro lidi postižené povodní. Někde se parcely najít nepovedlo

  9:04
Od podzimu, kdy mu domov vzala povodeň, bydlí Martin Stašek v obecním bytě. Co bude dál, zatím neví. Odejít ze Zátora, kde žije přes jedenáct let, ale nechce. A blízko zůstávají i další obyvatelé, kteří v důsledku záplavy přišli o domy. Šancí pro ně mohou být státní pozemky, jejichž bezúplatný převod minulý týden schválila vláda.

Lidem, kteří kvůli povodni přišli o dům, mají nové bydlení zajistit i státní pozemky. | foto:  Petr Topič, MAFRA

V Moravskoslezském kraji takové parcely získá jedenáct obcí a měst. Pozemky si vybraly z nabídky státu. Vznik domů či domů s byty tam je ale podle zástupců radnic ještě během na dlouhou trať. Chybí inženýrské sítě, někde i veřejná komunikace.

„Už jsem se o to zajímal. Bohužel pozemky jsou daleko, až na horizontu Zátora, a nic tam není. Žádné inženýrské sítě ani příjezdová cesta. Jen zasíťování a vybudování cesty by přišlo na dva miliony. Z čeho pak ještě postavit? “ líčí situaci třiapadesátiletý Martin Stašek.

V Zátoru žil s přítelkyní a dvěma psy v místní části Loučky, v domě, který si během dvouleté kompletní rekonstrukce sám opravil. „Nikdy jsem nebyl na nikom závislý. A ze dne na den přišel zlom a skončili jsme s igelitkou na obecním úřadě. Přišli jsme o všechno,“ nastínil.

Zkáza se vrátila, začíná se opět od nuly. Lidé na Bruntálsku už jsou zoufalí

Dodal, že se ze všeho ještě vzpamatovává a s rozhodnutím, co dál, vyčkává. „Naštěstí jsme dostali obecní byt. Do budoucna sníme zase o domě.“

V Zátoru přišlo o domov čtrnáct rodin. Ze státem nabízených pozemků si obec požádala o čtyři, ostatní nebyly pro bydlení využitelné. „Zatím nevíme, jestli se podaří všechny získat, máme od Státního pozemkového úřadu informaci, že proveditelnost prověří,“ uvedla starostka Salome Sýkorová.

Převod státních pozemků

Bezúplatným převodem pozemků má v povodní nejhůře postižených regionech vzniknout prostor pro výstavbu rodinných či bytových domů.

Státní pozemkový úřad kromě převodu zajistí i geometrické plány, aby se dělením nebo scelováním třeba s obecními pozemky vytvořila stavební plocha.

V Moravskoslezském kraji podalo žádost 11 obcí a měst a předběžně se uvažuje o převodu 57 pozemků (částí pozemků) o výměře přibližně 35 hektarů.

O pozemky si požádaly Brantice, Dobroslavice, Holčovice, Krnov, Město Albrechtice, Nové Heřminovy, Opava, Ostrava, Široká Niva, Vrbno pod Pradědem a Zátor.

Parcely budou převáděny do vlastnictví obcí a měst v první půlce roku 2025.

Pokud je obec získá, nabídne parcely lidem, jejichž domy se musely zbourat. „Pokud by o některý nebyl zájem, není vyloučeno, že tam vznikne malý bytový dům. Ale když nemáme jistotu, zda a jaké pozemky dostaneme, nic konkrétně ještě neplánujeme,“ dodala starostka.

V nedalekých Branticích jde o jeden pozemek v obci a dva v místní části Radim, i ty se ale musí zasíťovat a komplikovanější je také jejich poloha. „Lidé už se chodí ptát. I z okolních obcí,“ potvrdila starostka Jiřina Heinischová zájem místních.

Možností, kde si vybudovat nové živobytí, v oblasti moc není. „Lidé by rádi zůstali. Z velké části jde o starší generaci,“ dodala starostka.

Také v Holčovicích, kde požádali o tři státní pozemky, lidé chtějí zůstat. „O jeden už má zájem občan, který přišel o nemovitost. Zbylé dva ale mají horší umístění, přístup na veřejnou komunikaci by se musel řešit majetkoprávně se soukromníky. Uvidíme, jestli i tady bude zájem,“ konstatoval starosta Martin Hradil.

Celkem se bezúplatný převod státních pozemků na vyplavené obce, určených pro výstavbu rodinných či bytových domů, týká v kraji jedenácti samospráv. „Předběžně se uvažuje o převodu 57 pozemků nebo částí pozemků o výměře přibližně 35 hektarů,“ upřesnila mluvčí Státního pozemkového úřadu Petra Kazdová.

Oběť povodně i symbol přehrady. Nové Heřminovy se vzpamatovávají z katastrofy

Do vlastnictví samospráv půda přejde bez náhrady. „Podle předpokladu budou pozemky postupně převáděny v první polovině roku 2025,“ doplnila mluvčí.

Převod se týká pozemků, o které si samosprávy z nabídky státu požádaly. „Jedná se celkem o 14 pozemků se samostatným parcelním číslem v lokalitách Opava-Předměstí, Opava-Malé Hoštice a Opava-Komárov,“ uvedl například za Opavu náměstek primátora Michal Kokošek.

Nečekal jsem, že se záplavy zopakují. Už mi scházejí síly, zoufá si muž z Nové Vsi

Dodal, že parcely o velikosti od 150 do tří tisíc metrů čtverečních jsou bez inženýrských sítí. Ani Opava zatím neví, jestli získá všechny. „I z toho důvodu nemá Opava žádný plán, jak s předmětnými pozemky bude nakládat, a také nemáme žádná pravidla pro případné vydávání pozemků,“ dodal Kokošek.

Na více informací čeká i Krnov, který si z nabízených 139 pozemků zažádal o osm parcel s celkovou plochou 17 hektarů. Poměr počtu nabízených pozemků a těch, o které si samosprávy nakonec požádaly, ukazuje, jak složitá situace je.

„Jako by dovnitř přišel obr a vše rozkopal.“ V Zátoru bourají zničené domy

„Mezi nabízenými byly například pozemky, které dle územního plánu nelze zastavět. Na některé z nabízených pozemků není vůbec zajištěn přístup z veřejné komunikace. Mnoho z nabízených pozemků jsou užívány jako zahrádky k individuální rekreaci. Mezi nabízenými pozemky se dále objevily tvarem, výměrou i umístěním zcela nevhodné pozemky, jako komunikace v areálu průmyslové zóny nebo plocha u společných garáží, a výjimkou nebyly ani vodní toky,“ nastínila mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

Někde se nepodařilo vhodné parcely vůbec najít. Například Bohumína se převody netýkají. „Pozemky nebyly vhodné, ať už z důvodu nutnosti změny územního plánu, zasíťování, nebo jiných,“ sdělila mluvčí města Jana Končítková.

16. září 2024