Kvůli covidovým omezením nešlo o klasické rozloučení se šachtou, s dechovkou a proslovy, jakých se v minulosti účastnily stovky horníků i jejich příbuzných, ale o výrazně komornější záležitost.
Úzký okruh pracovníků rozloučení s dolem zahájil hornickou hymnou. Následovalo tradiční předání plného vozíku předsedkyni představenstva OKD.
„Současná situace neumožňuje, aby se rozloučení uskutečnilo v klasické podobě, zároveň jsme ale chtěli dodržet tradici. Z hygienických důvodů jsme museli redukovat počet účastníků na absolutní minimum,“ přiblížila Naďa Chattová, tisková mluvčí OKD.
K vyvezení se nedostali nejen novináři nebo pozvaní hosté, ale ani horníci, kteří na Darkově v minulosti pracovali.
„Je to špatně. Moc špatně, když se s tou šachtou nemůžeme ani rozloučit. Strávili jsme tam spoustu let, někteří kamarádi tam i zůstali, to není dobře,“ komentoval nezvyklou podobu rozloučení jeden z někdejších horníků, který tamě fáral od roku 1984. Tedy od roku, kdy se „na Darkově“ začalo oficiálně fárat.
I když ani to není až tak úplně zřejmé. V knize Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, jakési bibli historie OKD, se začátek těžby přímo na Dole Darkov připisuje roku 1984, kdy zde byl zahájen první porub. Podle jiného zdroje se ale zahájení těžby na Darkově připisuje roku 1982, kdy se již kopaly překopy a jiná důlní díla. Což také stojí na posledním vozíku, který dnes z hlubin dolu vyjel.
Darkovské milníky
 Nejstarší dochovaný záběr jámy Gabriela pochází z roku 1856. |
Za tu dobu se na Darkově vytěžilo téměř 54 milionů tun uhlí, konkrétně 53 931 900.
Samotná historie Dolu Darkov je ale mnohem delší a barvitější. Důl jako takový byl totiž postaven proto, aby zajistil těžbu a hlavně její následné zpracování hned pro několik starších šachet.
Darkovské uhelné prádlo tak ve výsledku mělo zpracovávat těžbu z dolů Barbora, Mír, 9. květen a ČSM. Samotný Důl Darkov pak sdružil podstatně starší šachty Mír, 1. máj a Barbora, dříve známé jako Gabriela, Honegger a Austria.
Například šachta Gabriela se začala hloubit už v roce 1852. Tehdy se zdejší uhlí dostávalo na povrch pomocí vrátku a sudů zavěšených na laně.
Do dějin zdejšího hornictví vstoupila o čtyři roky později, kdy po velkém výbuchu plynu zakázal báňský úřad kouření v dolech. Tehdy zahynulo 17 havířů.
V roce 1859 byla šachta po dalším požáru, tentokrát na povrchu, na pět let dokonce zcela opuštěná. Před svým uzavřením v roce 2000 měl Důl Gabriela devět pater, sedm jam a hloubku 750 metrů. Součástí Dolu Darkov byl i Důl Barbora, v jehož areálu se v současnosti počítá se vznikem průmyslové zóny.
Za rok vytěžil i dvakrát tolik, co v současnosti celé OKD
Její příprava ale trvá už několik let a je velice problematická. I proto už bylo upuštěno od původně plánované rozlohy a v současnosti se počítá s mnohem menší výměrou. Samotný Důl Barbora existoval mezi roky 1907 - 2001, měl devět pater, čtyři jámy a dosáhl do hloubky 810 metrů.
Areál po bývalém Dolu Barbora na okraji Karviné
Ani s koncem těžby na Dole Darkov by se jeho historie nemusela definitivně uzavřít. Jedna z jeho částí, právě historické budovy Dolu Barbora, totiž mohou sloužit i nadále. I když už ne k těžbě uhlí.
„Barbora je jednou z nejkrásnějších šachet na Karvinsku. Je nádhernou ukázkou průmyslové secese,“ komentuje možnou budoucnost šachet Lumír Plac, ředitel Hornického muzea v Ostravě.
„Co objekt, to skvost. Ale budovy, které po Dole Barbora zůstaly, mají trochu smůlu. Jsou to sice kulturní památky, ale také jsou svou polohou poněkud odstrčené. Bohužel i kvůli tomu nemají využití, jaké by mohly mít. A to je tam například hala, kde může přijít, třeba na koncert, až 700 lidí.“
Provozy Darkov a Mír byly spojeny v roce 1993. Největší hloubky dosáhla výdušná jáma, 1 011 metrů.
Těžba na Dole Darkov se po roce 1995 pohybovala okolo čtyř milionů tun uhlí ročně, tedy na v podstatě dvojnásobku současné těžby celé společnosti OKD. Denní rekordní těžba byla přes 27 tisíc tun uhlí. „Bylo to v roce 2014. Pro představu to je asi 900 skipů vytažených za den,“ uvedl provozní ředitel OKD David Hájek.
Postupně se ale těžba snižovala, vyšším číslům bránily hlavně ekonomické důvody, dostupné zásoby uhlí docházely. „Průměrně od počátku Darkova jsme tahali 500 skipů za den, v roce 2020 se to pohybovalo kolem 150 až 300 skipů,“ dodal provozní ředitel.