Rekordní pokles porodnosti je problémem celé České republiky. V Ostravě a v Moravskoslezském kraji se na nepříznivém demografickém vývoji, který patří k nejhorším v republice, podílí také to, že region opouští více lidí, než se jich tam stěhuje.
Výjimkou byly roky 2022 a 2023, kdy se město dostalo poprvé od roku 1989 do kladných čísel díky přijímání uprchlíků z Ukrajiny po zahájení ruské invaze.
Zatímco rozdíl v počtu odstěhovaných a přistěhovaných se v Ostravě spíše zmenšuje, i když je po boomu přistěhovalců z Ukrajiny opět v minusových číslech, přirozený přírůstek se propadá stále výrazněji.
Obyvatelé se stěhují i umírají. Vylidňování Moravskoslezského kraje pokračuje |
Ještě v letech 2015 až 2019 rodily ostravské ženy kolem tří tisíc dětí za rok. Rozdíl mezi narozenými a zemřelými se pohyboval okolo čtyř set ve prospěch zemřelých.
„Mezi roky 2021 až 2025 přišlo v Ostravě na svět asi o osm set šedesát dětí méně, v průměru minus sto sedmdesát dva novorozenců ročně,“ líčil Pražák.
Zdůraznil, že nehovoří o všech dětech narozených v ostravských porodnicích, kterých bylo asi dvakrát tolik, ale o miminkách ostravských rodiček.
Průměrný roční úbytek dětí posledních let přirovnal ke dvěma mateřským školám. „Když bude tento trend pokračovat, za deset let by to mohlo být dvacet školek, které nebudou potřeba. Se školami by to šlo obdobně,“ řekl. Aktuálně je ve školkách 260 volných míst.
„Pokud by propad pokračoval stejným tempem, tak někdy za čtyřicet let by Ostrava teoreticky mohla mít jen kolem dvě stě dvaceti tisíc obyvatel,“ načrtl Pražák. Před pětatřiceti lety žilo v krajském městě tři sta třicet tisíc lidí.
Rodí se málo dětí, nové školky budou „na obtíž“. Někde ale bude přetlak |
Zastupitelé už dříve schválili koncepci rodinné politiky do roku 2030, na které se podíleli vědci z Ostravské univerzity. Analyzují v ní také příčiny úbytku obyvatel, speciálně odchodů mladých lidí a potenciálních rodičů, a navrhují, jak by tomu město mohlo čelit.
Mimo jiné podporou aktivit, které mají přispět k větší spokojenosti mladých se životem v Ostravě.
„Město pokračuje v systematické podpoře rodinné politiky a volnočasových aktivit. Letos rozdělí asi devět milionů korun,“ informovala mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
Z této částky směřují více než dva miliony na takzvané prorodinné činnosti. „Dotační podpora je určena na jednorázové akce, ale hlavně na celoroční činnost různých rodinných, mateřských a komunitních center, organizací a spolků,“ přiblížila Pokorná.
Projekty pomáhají například se slaďováním pracovního a rodinného života, nabízí rodinné poradenství, podporují i mezigenerační trávení volného času, které vtahuje do dění také seniory a prarodiče.
Největším problémem je dostupnost bydlení
Výsledky loňského průzkumu zaměřeného na potřeby ostravských rodin, který zástupci města zopakovali po pěti letech, svědčí o tom, že situace se z jejich pohledu moc nezlepšila.
„Dobře hodnocená je veřejná doprava, kultura a zdravotnictví. Největší pokles oproti předchozímu průzkumu zaznamenala dostupnost bydlení. Došlo také ke snížení pocitu bezpečí,“ komentoval výsledky šéf průzkumníků Alexandr Nováček.
Z šetření vyplynulo, že osmatřicet procent respondentů zvažuje stěhování z Ostravy. „Znatelně vzrostl počet těch, kteří míří mimo kraj nebo i do zahraničí, a to o sedm a půl procenta,“ sdělil Nováček.
Jako hlavní důvody dotázaní uváděli nízkou bezpečnost, znečištěné nebo hlučné prostředí a potřebu zajištění vhodnějšího bydlení. „Významně vzrůstá i požadavek na lepší pracovní podmínky a vyšší plat,“ dodal.
