Na nejvyšší vrchol Jeseníků se zvířata vrátila po osmi desítkách let.
„Každý druh má svou vymezenou lokalitu podle potřeby určené botanikem. Ovce valašky pasou hospodáři ze Stránského nad Ovčárnou u Petrových kamenů, šest huculských koní je u Tabulových skal. Tamtéž chovatelé z vernířovického Ranche M přivezou i patnáct krav,“ řekl Pavel Jurka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Skot a koně se pasou za ohradníkem, šedesátihlavé stádo ovcí ve volném terénu pod dohledem pastevce a pasteveckých psů. Ochránci přírody prosí o ohleduplnost. „Turisté je nesmí ničím krmit a je nutné mít svého psa na vodítku,“ dodal Jurka.
Takzvaná volná pastva je podle odborníků jedním z nejlepších způsobů, jak pečovat o horské trávníky. Na území kolem Pradědu byla kdysi běžná a tamní horské louky hospodáři také pravidelně kosili. Po druhé světové válce ale hospodaření ustalo. Původní rostliny jako jestřábníky, zvonky, sasanky narcisokvěté, violky či některé druhy orchidejí téměř vymizely a rozšířilo se borůvčí a další konkurenčně zdatné druhy.
Kromě pastvy i sečení luk. Trávu stahují koně
„Řízená pastva pomáhá udržovat druhově bohaté a pestré subalpínské trávníky. V důsledku to znamená více květů, hmyzu a ptáků v krajině,“ vysvětlil Pavel Jurka.
Volná pastva se do Jeseníků postupně vrací po osmdesáti letech. Na horské hole míří zvířata plemen, které dobře snášejí tamní podmínky. Součástí péče je i sečení horských luk, sekáči na svazích chráněných částí Jeseníků ručně pracují už osm let. Stahovat pytle s posečenou hmotou jim pomáhají koně.
„Na tom, že je hospodaření na horských holích potřeba obnovit, se shodují odborníci z nejrůznějších výzkumných institucí – botanici i zoologové,“ uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová.