Ostravská zoologická zahrada ukončila chov pardálů, poslední samici utratila

  9:30,  aktualizováno  9:30
Ostravská zoologická zahrada ukončila chov pardálů obláčkových. V pátek musela utratit starou nemocnou samici. „Pardály obláčkové chovala zoo patnáct let. Za tuto dobu zde rodičovský pár úspěšně odchoval šest mláďat, která byla odvezena do jiných zoo, aby dál předávala své geny,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.

Ostravská zoologická zahrada ukončila chov pardálů obláčkových. | foto: Zoo Ostrava

Pardál obláčkový patří mezi velmi obtížně chovatelné druhy šelem. „V roce 2022 musel být ze zdravotních důvodů utracen chovný samec, v pátek přistoupili chovatelé kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu k utracení staré samice. Vzhledem k chřadnoucímu stavu populace v chovném programu zoo chov těchto nejmenších a obtížně chovatelných zástupců velkých koček nebude obnovovat,“ řekla mluvčí.

V přirozeném prostředí pardál obláčkový obývá lesy jihovýchodní Asie. „Jedná se o velmi skrytě žijící šelmu, o jejímž životě z volné přírody máme stále jen velmi strohé informace. I z tohoto důvodu jsou pardáli obláčkoví relativně nelehko chovatelná zvířata, zvláště pak proto, že neznáme jejich přirozené rozmnožovací chování. Spojování jedinců v dospělém věku často končí fatálně, většinou úmrtím jednoho ze zvířat,“ sdělil Matěj Vrúbel, který se v ostravské zoo chovu šelem věnuje.

„Osvědčilo se sestavování chovného páru do stáří jednoho roku obou jedinců. Tak také započal v roce 2010 i chov těchto koček v Zoo Ostrava, kdy byl sestaven pár ze samice ze zoo v Paříži a samce z pražské zoo.“

V Ostravě odchovali šest mláďat, čtyři samičky a dva samce. „Mláďata putovala do jiných zoo, aby zde vytvořila nové chovné páry a posílila tak záložní populaci v rámci Evropského chovného programu (EEP),“ poznamenala Nováková.

Množení pardálů obláčkových není jednoduché. „Po roce 2016 začal vyvstávat problém s umisťováním narůstajícího počtu mláďat, a nebylo tím pádem ani možné sestavovat nové chovné páry ve vhodném věku. Populace postupně zestárla a spousta mladých zvířat se stala nespojitelnými, tedy s minimální šancí na reprodukci,“ vysvětlil Vrúbel.

Stárnoucí populace

„Za uplynulý rok byly v EEP pouze dva porody. Vzhledem ke stárnoucí populaci je v podstatě nemožné dovézt do Ostravy mladá zvířata a smysluplně pokračovat s chovem,“ popsal Vrúbel.

Pardálů obláčkových se ovšem zoo definitivně nevzdává. „K chovu pardálů bychom se jednoho dne rádi vrátili. V mezičase chceme upřít pozornost na jiné druhy velkých kočkovitých šelem, a to jak na ty, jejichž chovem se v současné době zabýváme, tak i na ty, které v minulosti naše zoo chovala, ale z důvodu nevyhovujících chovatelských podmínek musel být chov ukončen, a je u nich dlouhodobá perspektiva chovu potenciálních záložních populací,“ dodal Vrúbel.

„Pardál obláčkový je nejmenším zástupcem podčeledi velkých koček. Má nejdelší špičáky ze všech kočkovitých šelem v poměru k tělesné velikosti, což je zásadní adaptace pro lov v korunách stromů,“ vysvětlila Nováková.

„Kromě ztráty přirozeného prostředí jej ohrožuje nelegální lov a obchod s jeho kožešinou a kostmi. Počty v přírodě jsou odhadovány na 10 tisíc jedinců.“

Výběh neosiří

Výběh pardálů obsadí po nezbytných úpravách kočky rybářské. „Návštěvníci se však v zoo dočkají i zcela nového druhu kočkovité šelmy, stejně jako pardál typického životem především ve stromovém patře tropického deštného lesa. Jde o ocelota dlouhoocasého – zástupce jihoamerických kočkovitých šelem,“ doplnila Nováková.

„K vidění bude v expozičním komplexu Jižní Amerika, předcházet tomu ale bude úprava jednoho z výběhů. Zatím pobývá v chovatelském zázemí.“

27. října 2015

Autor: