„Hlavní tahy v Ostravě čistíme podle objednávek města, kraje i Ředitelství silnic a dálnic tak, že z nich buď sbíráme prach, ročně stovky tun, nebo je splachujeme užitkovou vodou,“ vylíčil mluvčí Ostravských komunikací Jiří Maléř s tím, že voda neobsahuje žádné příměsi.
„V minulosti sice byly snahy přidávat do vody chemikálie, ale míjelo se to účinkem a zanášely se trysky kropicích vozů,“ zavzpomínal mluvčí.
I nad Ostravou je koktaitTěžké kovy, které škodí lidskému organismu. Minerály, jako například hematit, jehož zdrojem je metalurgický průmysl, ale i doprava. A také organické látky včetně atypických...To vše už našli mladí vědci při podrobném zkoumání složení ostravského prachu. Nečekaně objevili i koktait - minerál (na snímku zvětšený pod mikroskopem), který je zajímavý tím, že nepochází ze země. Vzniká totiž pouze v atmosféře reakcí síry s vápníkem, amonnými ionty a dalšími látkami. Popsaný byl až v roce 1948 a pojmenovaný je po zakladateli české geochemie a mineralogovi prof. RNDr. Jaroslavu Koktovi, jenž působil na VŠB-TU v Ostravě.   Minerál koktait zvětšený pod mikroskopem |
O projekt mladých výzkumníků má zájem město, a spolupracují proto i Ostravské komunikace. „Pokud výzkum zaměřený na prašnost prokáže něco, co by mohlo být přínosné pro čištění silnic, určitě není problém vyzkoušet to v praxi a otestovat účinnost,“ dodal Maléř.
Posbírají prach ze 150 lokalit
Pětičlenný tým studentů vedený 28letým doktorandem Markem Kucbelem ze strojní fakulty se už asi dva roky věnuje výzkumu prachu. Od září chce začít s důkladnou analýzou prachu z ostravských silnic.
„V květnu jsme náš projekt přihlásili do programu Zetta, který na podporu mladých výzkumníků vyhlásila Technologická agentura České republiky. Věřím, že získáme značnou část ze 4,7 milionu korun nutných k tomu, abychom mohli posbírat prach ze 150 ostravských lokalit a analyzovat z 20 lokalit,“ řekl Kucbel s tím, že pokud neuspějí, zkusí peníze získat jinde.
V Mariánských Horách zjistili mnoho amonných iontů
Jak ale pomůže sbírání a laboratorní analýza prachu při samotném čištění ostravských cest? „Nejdříve musíme znát podrobné složení prachu a z toho pak vyplynou i zdroje znečištění. Jakmile budeme přesně vědět, z jakých organických i anorganických látek se prach na silnicích vlastně skládá, pak budeme moci navrhnout ,saponát na míru‘, tedy takové chemické složení příměsi do vody, která zaručí účinnější očistu silnic,“ vysvětlil Kucbel.
Univerzitní projekt přitom může pomoci Ostravě ještě jinak. „Když zjistíme zdroje znečištění, dokážeme navrhnout soubor opatření, která sníží množství znečišťujících látek už u zdroje,“ nastínil doktorand.
Dosavadní zkoumání prachu už přineslo studentům i profesorům několik překvapení. „Zjistila jsem například nečekaně vysokou koncentraci amonných iontů v prachu z ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Ve vzorcích z jiných lokalit byly třeba jen dvě tři desetiny mikrogramu na litr, ale tam byl přes jeden mikrogram,“ prozradila Silvia Bieleszová z laboratoře geochemie Institutu geologického inženýrství.
Dříve se koktait vyskytoval jen na haldách lignitových dolů
Profesora Konstantina Raclavského, který je společně s manželkou Helenou Raclavskou vedoucím výzkumných týmů, překvapila z vědeckého hlediska jiná věc.
„Pravděpodobně i díky zvýšenému výskytu čpavku v ovzduší jsme objevili už i v Ostravě minerál koktait, který vzniká jen v atmosféře reakcí síry s vápníkem, amonnými ionty a dalšími látkami. Dřív se vyskytoval jen v Žeravicích u Kyjova na jihu Moravy - na haldách lignitových dolů,“ řekl Raclavský.
Dodal, že minerál koktait byl poprvé popsaný až v roce 1948 a je pojmenovaný podle významného geochemika a mineraloga Jaroslava Kokty. Ten byl v minulosti vedoucím katedry mineralogie, petrografie a geochemie na VŠB a pomohl vybudovat tamní laboratoře.