Přestože mladý muž nemá zaměstnání a jeho obtíže jsou „neviditelné“, nedosáhl ani na žádnou z forem invalidního důchodu. Dodnes se tak o něho stará jeho matka.
Filip není jediný člověk s Aspergerovým syndromem, který má problémy s hledáním pracovního uplatnění. I to je důvod, proč jim organizace jako ostravská Mikasa či celorepublikový Nautis pomáhají tyto potíže překonávat.
„Autismus je vrozenou odlišností ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že člověk se chová a myslí jinak, než je obecně sdílenou normou. Má potíže v komunikaci a mnohdy nedokáže adekvátně reagovat na běžné situace. Může se tak stát, že kvalifikovaní a zkušení kandidáti svým chováním a komunikačním stylem nezapadnou zaměstnavatelům do kategorie typického uchazeče,“ přiblížil Tadeáš Trusina z Národního ústavu pro autismus (Nautis).
Že je hledání práce pro osoby s Aspergerovým syndromem náročnější než pro ostatní, uvádí také ředitel ostravské Mikasy Michal Panáček.
„Potíže jim může přinášet například struktura životopisu, pohovory – kontakt s cizími lidmi, úzkost prožívaná v tomto procesu, která může člověka s Aspergerovým syndromem paralyzovat,“ vysvětlil.
Vykolejí je tikající hodiny či nesrovnané knihy
Úzkost pak může být podněcována nejen samotným pohovorem, tak jako je to i u neurotypických lidí, ale například tikajícími hodinami, pohovorem vedeným v „open office“ či jiném prostředí, které může působit rušivě a intenzivně zatěžovat smysly člověka s autismem.
„V Mikase pracujeme s klienty, kteří pociťují potíže při získávání či udržení zaměstnání. Proto jim nabízíme podporu v přípravě na pohovor, v doprovázení, případně dle jejich potřeb také v komunikaci s HR oddělením firem ohledně podmínek prostředí, ve kterém se pohovor bude odehrávat,“ popsal formy pomoci Panáček.
„Měli jsme třeba klienta, právníka, ve škole byl velmi úspěšný, ale zároveň se nebyl schopen uchytit v žádné práci, protože vždycky, když šel na pohovor, tak působil úplně nemožně,“ uvedla jeden z příkladů z praxe mluvčí Mikasy Inéz Bohdanová Bortoliová.
První velká vlna autistů dospívá, práci hledají těžko, uvádí odborník![]() |
„Dělal například pohovor s ženou, která měla za sebou knížky, které nebyly srovnané podle velikosti, od největší po nejmenší. To jej rozhodilo natolik, že nebyl schopen mluvit a zároveň nebyl schopen jim říct, že to potřebuje jinak,“ vyprávěla.
Pracovník Mikasy mu následně domluvil podmínky vhodné k přijímacímu pohovoru a zároveň se domluvil se zaměstnavatelem na vstřícném přístupu a muži se tak nakonec podařilo práci získat.
„Firma mu pak upravila vhodné podmínky, například že nemusel pracovat v open space s ostatními, ale dostal vlastní malý kamrlík, nakonec byly obě strany velmi spokojené,“ doplnila Inéz Bohdanová Bortoliová.
Najít autistům práci není vždy lehké
Ostravská Mikasa má také druhým rokem projekt, v němž se zabývá podporou autistických osob při zajištění zaměstnání.
„Výsledky jsou proměnlivé, a to s ohledem na komplexnost podpory autistických osob v oblasti zaměstnávání. Ta začíná od posledních ročníků základní školy přes podporu výběru vhodné střední školy, zprostředkování adekvátních stáží a praxí až po přípravu na pohovor či jednání se zaměstnavateli. Je třeba říci, že každý člověk je specifický a spektrum autismu jako takové je také rozmanité. A i přesto se nám již podařilo několika osobám zprostředkovat zaměstnání, podpořit je v zachování práce a překonat překážky, které se v dané práci objevily. Máme ale také i opačnou zkušenost,“ popsal Panáček.
Mikase se podařilo najít v kraji i partnery ze strany firem, které jsou otevřené zaměstnávání autistických lidí.
„V těchto firmách analyzujeme nabízené pozice, požadavky na ně, jsme v kontaktu s personálním oddělením, monitorujeme prostředí, ve kterém bude práce probíhat, potenciální rizikové faktory a další specifika daného místa, včetně lidí okolo. Na základě těchto informací jsme schopni přesněji doporučit na dané místo našeho klienta,“ objasnil ředitel Mikasy.
Nautis zase zaměstnavatelům nabízí školení na téma Specifika zaměstnávání lidí s PAS a také obecně na téma Neurodiverzita a práce.
„Do těchto školení se snažíme zahrnout přímé zkušenosti lidí s PAS s pracovním trhem, díky čemuž můžou sami lidé s touto diagnózou poukazovat na své silné stránky a také předávat příklady dobré praxe,“ popsal Trusina.
Díky tomu se podle jeho slov zaměstnavatelé dozvědí, že „to jde“ a „jak na to“, a také se často odstraní předsudky a stereotypy ze strany potenciálních zaměstnavatelů.
„Nelze nezmínit i takzvaný senzorický audit, kdy vyškolení lidé s PAS reflektují konkrétní pracovní prostředí z pohledu smyslového přehlcení a podávají konkrétní zpětnou vazbu a možná doporučení,“ dodal Trusina.
Že rušivé prostředí bývá pro autisty nepřekonatelnou překážkou, potvrzuje i šéf Mikasy.
„Známe případy, kdy klient neuspěl několikrát na pohovoru, či rychle skončil pracovní poměr z důvodu rušivých podnětů na pracovišti. Když je tato zkušenost opakovaná, pak významně klesá klientova sebedůvěra a motivace ke změně,“ uvedl Panáček.
Takoví lidé jsou pak většinou odkázáni na systém sociální pomoci, na různé druhy příspěvků, na podporu v nezaměstnanosti či na invalidní důchod. „Tento stav často neumožňuje klientovi osamostatnit se a zůstává závislý i nadále na podpoře své rodiny,“ podotkl Panáček.
Ani práce, ani důchod
To je i případ na začátku zmíněného Filipa. „Ze všech sil jsme se snažili, aby Filip dokázal udělat maturitu, aby měl šanci na slušnou práci. Podařilo se to, i když na střední škole pak měl velké epileptické záchvaty,“ vyprávěla Filipova matka Leona Komárková.
Vzhledem ke kombinaci Aspergerova syndromu s epilepsií je Filip dodnes bez práce. „Na pracáku nám řekli, že pro něj zaměstnání nemají kvůli výčtu toho, co nemůže a co nezvládne,“ popsala.
Následně nevyšla ani snaha mu za těchto okolností vyřídit invalidní důchod.
„Když byl u posudkové lékařky, zvládl Filip odpovědět na všechny otázky, protože je inteligentní. Z hlediska systému dokázal odmaturovat, má zdravé ruce a nohy, tak v čem je problém, takže invalidní důchod nemá. Nezbývá než abych se o něj starala sama dál,“ podotkla Komárková.
4. dubna 2016 |