„Obsah textu je neznámý. Neexistuje jeho přepis a nemáme ani kódovací knihu, podle které bychom jej mohli dešifrovat,“ uvedla ke zprávě z materiálů Policejního ředitelství Moravská Ostrava archivářka opavského zemského archivu Irena Moravcová.
Kromě trojčíslí, z nichž některá se opakují, obsahuje zpráva slova und, morgens, nach a ersuche. „Ta bez kontextu nemají význam. Na druhé straně listiny je pak jen datum odeslání 7. července 1904, číslo jednací a poznámka, že to mělo být 9. července založeno ad acta, tedy ke spisu,“ popsala archivářka.
 |
Ač z fondu moravskoostravského policejního ředitelství, který čítá tisíce písemností i fotografií, mají archiváři jen dva šifrované telegramy, jsou přesvědčení, že nešlo o výjimečný způsob komunikace.
„Pokud bylo potřeba sdělit něco, co nebylo určeno pro všechny a neměl to vědět ani ten, co odesílal či přijímal, použila se šifra. Většinu sdělení po dešifrování zřejmě zničili, dlouhodobé uchovávání by nemělo význam,“ popsala archivářka.
Kódovací knihy s klíčem se po čase měnily. „Aby šifry byly účelné, musely se obnovovat,“ poznamenala Moravcová.
Druhým šifrovaným telegramem, který se ve spisech policejního ředitelství dochoval, je sdělení Zemského výboru slezského. Zpráva ze 7. května 1915 rovněž obsahuje „text“ složený z trojčíslí. Jeho obsah naštěstí kdysi někdo přepsal na zadní stranu, a tak dnes archiváři vědí, že policejní ředitelství telegram informoval o návštěvě německého císaře v Těšíně.
Obě zprávy jsou v němčině. Odborníci míní, že v obou případech jde o substituční šifru, kde trojčíslí zastupují slova či fráze. Kódovací knihu se najít nepodařilo.
„Na hlubší analýzu jsou dva telegramy bohužel málo. Je tam navíc jedenáct let rozdíl a nevíme, jestli se mezitím nezměnil kód,“ řekla archivářka.
Možná sledování důležitého člověka
Jaké tajné či důležité sdělení putovalo do Ostravy z Opavy, tak zůstává záhadou. Podle jedné z teorií se týká sledování nějakého člověka. A jestliže píše slezský zemský prezident představenému úřadu v Ostravě, musel to být někdo důležitý.
Mohlo ale jít také o něco, na čem měl hrabě Thun osobní zájem. „Podstatný je také kontext. Kdo a komu telegram posílá, odkud, kam a kdy. Může se to týkat zásahů, jež v té době v Opavě probíhaly,“ poznamenala archivářka s tím, že léto 1904 bylo v Opavě bouřlivé.
Proti hraběti Thunovi vrcholily protesty kvůli chystanému otevření paralelních tříd v učitelských ústavech. Ty měly být v Opavě jazykově české. „Na dnešní Masarykově, dřívější Panské ulici, proti Thunovi místní Němci před budovou zemské vlády ve velkém demonstrovali a žádali jeho odvolání.“
Při hledání klíče k šifře opavský archiv požádal o pomoc kolegy. „Oslovili jsme Moravský zemský archiv v Brně a Národní archiv v Praze. Dá se předpokládat, že kódovací knihy byly pro dané období jednotné. Navíc Policejní ředitelství v Moravské Ostravě hodně komunikovalo s Brnem. Třeba budeme mít štěstí,“ doufá Moravcová.
Badatelé objevili v Opavě „smajlík“ z 15. století, vznikl však neúmyslně |
Oslovili i veřejnost a telegramy zveřejnili na sociálních sítích. Jsou také součástí výstavy archiválií Počtete si?, která ukazuje, s jakými jazyky a písmy se může badatel v regionu setkat a že to je kromě klasické němčiny a latiny také maďarština, ruština, řečtina, či dokonce perština, osmanská turečtina nebo hebrejština. Výstava je k vidění v budově Zemského archivu v Opavě.
Telegramy jsou k dispozici i v digitální badatelně. „Uveřejňujeme už přes dvacet milionů snímků, od matrik přes pozemkové knihy a listiny až po kroniky,“ řekla Moravcová.
A doplnila, že veřejnost už archivářům pomohla vyřešit nejeden oříšek. „Například v Přerově máme sbírku skleněných negativů a část fotografií byla neurčená. Díky zveřejnění se podařilo poměrně přesně určit, o která místa se jedná,“ podotkla archivářka.
