„Podepsali jsme smlouvu na dodávku kogenerační jednotky v hodnotě přes dvacet milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo,“ konstatovala mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková s tím, že do provozu by měli jednotku uvést zhruba za rok.
Kogenerační zařízení kombinuje výrobu elektřiny a tepla. Díky využití zbytkového tepla dosahuje vyšší účinnosti a nižších emisí než oddělené zdroje.
V případě OKD bude zařízení spalovat důlní plyn, a ročně tak vyrobí zhruba 7,5 GWh elektřiny, což odpovídá spotřebě přibližně tří tisíc domácností.
„Pořízení kogenerační jednotky je prvním viditelným krokem v našem novém podnikání, na něž se už několik let pečlivě připravujeme,“ uvedl generální ředitel Roman Sikora.
Plán na přečerpávací elektrárnu u Těrlicka
Projekt je součástí plánu, který počítá také s pyrolýzou uhelných kalů, výrobou energetických směsí nebo přípravou přečerpávací elektrárny mezi Stanislavicemi a Těrlickem.
O plyn, který se stále uvolňuje z již uzavřených dolů, se stará státní podnik Diamo.
„Veškerý důlní plyn vyprodukovaný na Karvinsku prodáváme společnosti, která jej spaluje ve svých kogeneračních jednotkách. Z těchto zařízení pochází teplo a elektřina je dodávána do sítě,“ vysvětlila Kristýna Hanušová, specialistka komunikace státního podniku Diamo s tím, že firma zároveň připravuje například výstavbu fotovoltaických elektráren ve vybraných lokalitách na Karvinsku.
Podle záznamů Energetického regulačního úřadu mají firmy v Moravskoslezském kraji aktuálně 841 licencí k výrobě elektřiny.
Energie můžeme zlevnit spojením výroby elektřiny a tepla, říká expert |
Do výroby se tak kromě velkých podniků postupně zapojují třeba i vodárenské společnosti, obce nebo menší provozy.
Třeba zaměstnanci společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace loni ve svých sedmi malých vodních elektrárnách vyrobili 4,75 GWh elektřiny.
Všechny tři centrální úpravny pitné vody v Podhradí u Vítkova, Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí a ve Vyšních Lhotách dokázaly vyrobit více energie, než samy spotřebovaly. Nadprodukci měly i vodojemy v Ostravě, Krásném Poli, Bílově a Frýdku-Místku.
Nová elektrárna vzniká v Bruzovicích, další se chystají v Krmelíně a Bludovicích.
U Brna vznikl unikát. Výroba elektřiny a tepla se napojí přímo na plynový vrt |
„Provozujeme také dvanáct kogeneračních jednotek v čistírnách odpadních vod, které využívají bioplyn z kalů. Loni z nich vzešlo 4,4 GWh elektřiny,“ konstatoval mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Marek Síbrt.
Což je množství odpovídající spotřebě téměř 1 800 domácností.
Třeba opavská čistírna byla soběstačná ze 71 procent, karvinská z 56 procent. Zaměstnanci Severomoravských vodovodů a kanalizací zároveň budují v areálech čistíren fotovoltaické systémy a podle své energetické koncepce chtějí být do roku 2030 z poloviny soběstační. Získané teplo využívají ve vodárnách a kanalizacích pro vytápění.
Na obnovitelné zdroje sázejí dlouhodobě také pracovníci Povodí Odry, kteří mají ve své správě třináct malých vodních elektráren. Dvě z nich byly po zářijových povodních v roce 2024 zatopeny, přesto podnik vyrobil 37 GWh elektřiny, což odpovídá spotřebě zhruba patnácti tisíc domácností.
