iDNES.cz

Příběh karvinského uhlí a dvou státních firem. Obnova těžby zůstává teorií

  7:36
Možnost obnovení těžby černého uhlí ve vybraných dolech na Karvinsku se zatím zdají spíše jen teoretické. Vedle vysokých nákladů to jsou třeba v současnosti jen těžko představitelné nároky na počet lidí, kteří by se do dolů museli vrátit.

Obnova těžby na Dolu ČSA v Karviné by byla velmi náročná. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Možné plány by ovlivňovaly i změny, už uskutečněné i plánované, v územně plánovací dokumentaci. Těch je na Karvinsku hned několik. A zapomínat nelze ani na skutečnost, že obě společnosti, které se dolům a uhlí věnují, tedy státní podnik Diamo a státem vlastněná firma OKD, spolu podle všeho příliš nekomunikují.

Vyšlo to najevo například při přípravě studie, která měla zdokumentovat možnosti další těžby v již uzavřených šachtách. Zástupci OKD se v té době nechali opakovaně slyšet, že se na ně nikdo z Diama s případnými dotazy neobrátil. „Na studii zpracovávané státním podnikem Diamo se OKD nijak nepodílí,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Dotazy na stav a možnosti těžební firmy by se přitom zdály logické. Studie o tom, zda a za jakých podmínek těžit uhlí, bez uvedení možností případného těžaře, od využitelné techniky až po dostupné lidské zdroje, se může zdát neúplná.

A ve hře jsou i další faktory. Jednou z oblastí, v nichž Diamo zkoumalo možnosti obnovení těžby, byla i karvinská část Staré Město, pod níž leží miliony tun dosud nedotčených zásob uhlí. S těžbou se zde počítalo, po výkupu domů se uskutečnily i první demolice, tyto plány ovšem padly s ukončením těžby na dole ČSA.

Změna územního plánu trvá dlouho

A právě možnost obnovení těžby na jedné z historicky největších šachet v revíru zkoumala nedávno zveřejněná studie Diama. „Studie byla zpracovávána pro doly ČSA a Darkov, v nichž byla ukončena těžba a jsou pod správou Diama. Na další doly se analýza nezaměřuje,“ vysvětlila Jana Dronská, mluvčí státního podniku Diamo.

Společnost OKD přitom už hlubinnou těžbu pod Starým Městem v podstatě odepsala, dokonce požádala karvinský magistrát o změnu územního plánu. „Společnost OKD požádala o změnu územního plánu v oblasti Starého Města s tím, že by zde nově měly vzniknout smíšené obytné vesnické plochy pro individuální bydlení, výrobu a skladování v rámci lehkého průmyslu, individuální rekreaci a občanské vybavení,“ konstatoval mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček.

Což by ve výsledku přípravu těžby uhlí pod Starým Městem výrazně ztížilo, ne-li přímo znemožnilo. Nebylo by to však hned. „Změna územního plánu trvá dlouho. Jelikož OKD bude tu změnu coby žadatel platit, tak se nyní čeká na podpis smluv,“ vysvětlil mluvčí karvinského magistrátu.

Ve Starém Městě se bude stavět snadněji

„Až po připsání peněz na účet začne výběrové řízení na projektanta, který změnu připraví. Dále proběhnou veřejná projednávání, kdy do plánované změny může se svými připomínkami vstoupit veřejnost,“ připomněl mluvčí.

Možnost případné těžby pod Starým Městem navíc „papírově“ ztěžuje i rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které v únoru na žádost zástupců Diama rozhodlo o změně chráněného ložiskového území v oblasti někdejších šachet jak na Frenštátsku, tak na Frýdecko-Místecku a na Karvinsku.

„Postupné ukončování hornické činnosti a doznívání vlivů poddolování nám umožnilo v souladu s horním zákonem požádat ministerstvo o zmírnění podmínek ochrany ložisek na Karvinsku,“ informoval tehdy Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, státního podniku Diamo. „Ministerstvo vyhovělo našim žádostem a všem, kteří chtějí v těchto místech stavět, se uleví.“

Změna umožňuje ve Starém Městě stavět bez speciálních technických podmínek či stanoviska báňského úřadu.

zpět na článek