„Moravskoslezský kraj a myslím, že mohu říci, že žádný kraj v České republice, není připraven na zákaz skládkování v roce 2024,“ prohlásila Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana pro životní prostředí a zemědělství, v rámci česko-polské konference o nakládání s odpady, která se v minulých dnech uskutečnila v Ostravě.
„Hlavní důvod je ten, že není nový zákon o odpadech, který by skládkování řešil. Chybí koncová zařízení pro zpracování odpadů, těch problémů je opravdu hodně,“ konstatovala Uvírová.
A obdobné problémy přiznávají i zástupci polské strany. „Máme hodně nejasností v zákonech o odpadech,“ popsal realitu na druhé straně hranice Zbigniew Bukowski z Univerzity Kazimierza Wielikiego v Bydgosczi. „Vyřešil by to jednotný zákon, ale obávám se, že to tak rychle nestihneme,“ řekl Bukowski.
To, z čeho panují na obou stranách hranice obavy, je očekávané zahájení platnosti zákona o komunálních odpadech v roce 2024.
Podle něj už nebude možné skládkovat komunální odpad v takovém množství jako nyní, z ekologických důvodů se bude muset stále větší podíl zpracovávat jinou cestou.
Velká část odpadu končí zatím na skládkách
„Evropský cíl je skládkovat v roce 2035 deset procent z celkové produkce komunálních odpadů,“ říká Jan Maršák z ministerstva životního prostředí.
V současnosti se v České republice vyprodukuje zhruba pět milionů tun komunálního odpadu, jeho velká část končí právě na skládkách.
„Recyklace komunálních odpadů se bude navyšovat na 55 procent v roce 2025, na 60 procent v roce 2030 a na 65 procent v roce 2035,“ dodal Maršák.
A na to nejsou zdejší obce a města připraveny. Chybí třídírny, spalovny, a při současném tempu získávání potřebných povolení pro jejich stavbu ani není jisté, zda se vše do roku 2024 stihne.
„Hodně lidí se na Poláky dívá, že jsou v tom, co se skládkování týče, hodně za námi, ale to není pravda,“ řekl Michal Kříž z pořádající společnosti Aquatest.
„V mnohém jsme na tom stejně, v některých záležitostech nás třeba i předběhli, součástí konference byla návštěva třídírny odpadu v Bielsko-Białe, podobná u nás není,“ podotkl Kříž.
Ceny za ukládání odpadu v Česku stagnují
Dalším rozdílem mezi oběma státy je výše poplatků za ukládání komunálního odpadu. Ty v České republice dlouhodobě stagnují.
„Od roku 2009 je stanoven poplatek uloženého odpadu pro obce, v jejichž katastru se skládka nachází, na 500 korun za tunu. To se nemění. A 500 korun v roce 2009 a nyní, to je rozdíl,“ poukázal na jeden z problémů Maršák.
„Během posledních deseti let se poplatky v Polsku výrazně zvýšily,“ přiblížil stav v sousední zemi Bukowski. „Začínali jsme na osmdesáti korunách za tunu, pak se poplatky zvýšily na 800 korun. Za dva roky budou poplatky na 1 700 až 1 800 korunách za tunu. A všude platí, že čím vyšší poplatky, tím více se recykluje,“ sdělil Bukowski.
„Problémem je i to, že dnes vůbec nevíme, jaké požadavky bude stát po roce 2024 mít,“ dokončila Jarmila Uvírová.