Obědy zdarma pomáhají stále více žákům, problém představuje administrativa

  8:36
Již téměř tři tisícovky dětí z chudých rodin v Moravskoslezském kraji se mohly jen za letošní školní rok bezplatně stravovat v jídelnách díky krajskému projektu Obědy do škol. Přesto se však podle odborníků nedostává podpory všem potřebným dětem.

ilustrační snímek | foto:  František Vlček, MAFRA

Současné nastavení dotací navíc představuje pro školy velkou administrativní zátěž. „Pokud bychom hovořili pouze o dětech, jejichž rodiny pobírají dávky v hmotné nouzi, tak se v našem kraji jedná o přibližně 22 tisíc dětí ve věku od tří do patnácti let,“ nastínila současnou situaci ředitelka Centra inkluze Lucie Stanjurová. „Z tohoto počtu bývá v rámci výzvy Bezplatné stravování ve školách vyhlašované krajem podpořeno ročně okolo třinácti procent dětí.“

Problémy platit dětem obědy ve školách však mají i nízkopříjmové rodiny a rodiny ve finanční tísni, které na dávku v hmotné nouzi nedosáhnou. Pro mnoho dětí přitom obědy ve školách představují jediné teplé jídlo za den.

Mimo to ale zajišťují lepší socializaci, upevňují stravovací návyky či například zlepšují školní docházku a prospěch.

Dotačních možností je více

Zájem stále stoupá a o dotace zažádalo už 104 školních zařízení v regionu. Letos mohli kromě dětí z mateřinek a základních škol zdarma nově obědvat také středoškoláci.

„U nás jsme žádali o dotace pro padesát dětí. Kromě spolupráce s krajem ale už šestým rokem využíváme také dotací Obědy pro děti z nadace Women for women, kde jsme v žádosti rovněž uvedli padesát dětí,“ přiblížila Natálie Jaššová, ředitelka Základní školy v Budišově nad Budišovkou na Opavsku, kterou aktuálně navštěvuje okolo dvou set padesáti dětí.

Podobnou strategii volí i další ředitelé škol v kraji. „Podle informací z terénu víme, že školy využívají k zajištění obědů zdarma i jiné dotační výzvy a programy, které mají cílovou skupinu nastavenou šířeji,“ vysvětlila Stanjurová.

Dřív UHO, dnes velouté. Doba je jinde, hodnotí školní jídelny expertka

Zástupci ministerstev, kraje, školských zařízení i neziskových organizací proto aktuálně řeší, jak program nastavit tak, aby se pomoc dostala k více dětem. „Pokud bude možnost pokračovat v projektu Obědy do škol i v dalších letech, kraj na dosavadní pomoc naváže,“ sdělila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.

Jeden z velkých problémů stávajícího systému je podle vedení škol také vysoká administrativní zátěž. „Musíme komunikovat s rodiči, případně úřadem práce kvůli potvrzení o tom, že rodina pobírá dávky hmotné nouze či doplatek na bydlení. Je to jedna z podmínek, kterou kraj stanovil pro získání dotace,“ okomentovala Jaššová.

Škola navíc musí kontrolovat a evidovat odhlašování obědů, pokud dítě není přítomno ve škole.

Někteří zástupci škol mají pochybnosti

„Na druhou stranu tento systém zabraňuje tomu, aby někteří lidé dávek zneužívali,“ zhodnotil Vladimír Štalmach, ředitel Základní školy Františka Formana v Ostravě-Dubině, kde letos zažádali o podporu pro třináct dětí z celkového počtu 420 žáků.

Podle odborníků i některých zástupců školních zařízení však přílišná administrativní zátěž pro školy může představovat důvod, proč někteří ředitelé nemají zájem obědy zdarma pro děti řešit.

„Setkala jsem se i s názorem zástupců škol, že pokud mají rodiče peníze na cigarety či nespolupracují a podobně, proč bychom měli jejich dětem platit obědy zdarma. Za mě je tento přístup postavený na neznalosti problematiky života lidí nacházejících se v sociální krizi,“ doplnila Stanjurová.