Zastavit plýtvání jídlem se snaží i další subjekty: aktivita Zachraň oběd se zaměřuje na nezkonzumované pokrmy ze školních jídelen.

Potravinová banka funguje na úzké spolupráci s místními supermarkety.

„Každý den objíždíme řetězce a svážíme z nich potraviny. Je to třeba pečivo, které se ten den nestačí prodat, ovoce a zelenina, které jsou v pořádku, ale mají drobnou vadu či kaz, která nezhoršuje jejich kvalitu a poživatelnost, ale kvůli nimž by si je zákazník nekoupil. Nebo například potraviny, které mají natržený obal, tedy všechno věci, které by jinak skončily v koši,“ přiblížila ředitelka Potravinové banky Ostrava Sabina Keprdová.

Dalším zbožím jsou také salámy, sýry a další výrobky, kterým v horizontu několika málo dní končí trvanlivost.

„My je ale ještě tentýž den můžeme poslat dále, ať se dostanou co nejdříve k našim koncovým klientům,“ dodala Keprdová.

V Moravskoslezském kraji se rozšíří síť potravinové pomoci, poptávka sílí

Jídlo z řetězců se nejprve v prostorách potravinové banky v Ostravě třídí a poté míří k sociálním organizacím, které je distribuují potřebným.

„Kromě toho pracujeme i se sociálními odbory měst, kde takovéto organizace nefungují a naše pomoc by se tam k lidem nedostala. To jsou třeba Studénka, Bílovec, Fulnek nebo Odry. Pro potravinovou pomoc si totiž nemůže člověk přijít sám, vždy to musí být přes sociální pracovníky,“ popsala Keprdová.

Loni tak ostravskou potravinovou bankou prošlo celkem 940 tun potravin.

„Z toho zhruba 50 tun mohly tvořit potraviny z našich pravidelných sbírek, kde už jsou trvanlivější věci, které můžeme uskladnit. Většinu z celkového množství ale tvořily potraviny k okamžité spotřebě,“ uvedla ředitelka.

Hotová jídla

Jiné aktivity v kraji se pak zaměřují na spotřebování hotových jídel. To je případ aplikace Nesnězeno. Její uživatelé mají možnost vybrat si z nabídky neprodaných pokrmů z restaurací, bister či dalších gastronomických pokrmů v nejbližším okolí. Vybrané jídlo si pak mohou koupit za sníženou cenu.

„V Ostravě máme zapojeno přes šedesát podniků. Například Radegastovnu, Plzeňku, bistro Snídaňuj, Salaam Namaste, Taj Mahal, Lunch Time, Faency Fries a další. Podniky se mohou hlásit samy, ale zároveň je i aktivně oslovujeme,“ informovala Veronika Konečná z Nesnězeno.

Pro zapojené podniky to má i ekonomický benefit. „Tím, že pečeme vlastní zákusky a pečivo a snažíme se o vlastní prvovýrobu, tak se stává, že ne vždy to správně odhadneme a nějaké zbytky jídla nám zůstávají. Dříve jsme je rozdávali například našim zaměstnancům, ale díky aplikaci Nesnězeno se to nejen rozdá, ale navíc z toho máme i část peněz na pokrytí nákladů,“ popsal David Kovárik z Mléčného baru Naproti v Ostravě.

O nespotřebované pokrmy se zde snaží podělit i jinak. „Spolupracujeme například i s chráněným bydlením. Když třeba děláme nějaký větší raut a zbyde nám teple jídlo, tak to vozíme tam,“ doplnil Kovárik.

Zachraň jídlo

Na plýtvání potravinami se snaží upozornit také organizace Zachraň jídlo. Jedním ze segmentů, na který se zaměřila, jsou obědy ze školních jídelen.

Průzkum v pražských školách totiž ukázal, že v koši končí téměř třetina hmotnosti připravených pokrmů. Zrodil se tak projekt Zachraň oběd, který dále distribuuje nespotřebované porce ze školních či firemních jídelen.

Potraviny nesmí končit v kontejnerech, říká sdružení Zachraň jídlo

„V kraji se k nám zapojily už dva subjekty, nejprve školní jídelna ve Frýdlantu nad Ostravicí, odkud obědy míří k místní charitě, druhý, který se přihlásil nyní, je z Českého Těšína,“ řekla mluvčí organizace Zachraň jídlo Tereza Modlová.

Upozornila také na skutečnost, že nejvíce potravin se vyhodí v domácnostech.

„V Evropské unii připadá na jednoho člověka 127 kilogramů potravinového odpadu za rok. Za 55 procent vyhozeného jídla jsou zodpovědné domácnosti. Proto se snažíme dělat i další osvětu, zejména mezi veřejností, na našem webu najdou lidé rady a tipy, jak neplýtvat, děláme i školení a workshopy i pro firmy,“ uzavřela Modlová.