iDNES.cz

Noční vstávání i krádeže ohradníků. Ze srážek se zvěří jsou roztrpčení i myslivci

  15:10,  aktualizováno  15:10
Škody za desítky milionů korun si v Moravskoslezském kraji každoročně vyžádají srážky se zvěří. Jen mezi říjnem 2024 a letošním březnem jich tam řidiči nahlásili více než 620, škoda přesáhla 27 milionů korun. Následky pak často musejí řešit myslivci, ti navíc řeší několik komplikací.

ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Nejrizikovějším místem v regionu je letos úsek silnice I/58 mezi Petřvaldem a mošnovským letištěm. Během šesti měsíců tam bylo evidováno osm střetů s celkovou škodou 346 tisíc korun. To vše na úseku dlouhém pouhých 178 metrů.

Vyplývá to ze statistiky takzvaného SRNA indexu, zpracovávaného Centrem dopravního výzkumu a Generali Česká pojišťovna. V kraji se stane podle statistik průměrně jedna nehoda na každých 5,6 kilometru silniční sítě.

Co dělat, když srazíte zvěř

      • Při srážce s divokou zvěří není možné žádat po nikom náhradu škody. Pokud není auto připojištěné, nezbývá než uhradit opravu ze svého.
      • Nakládat s ulovenou nebo uhynulou zvěří smí jedině uživatel honitby, kterému by měl účastník nehody nahlásit, kde ke srážce došlo.

„V uplynulém pololetí došlo v Moravskoslezském kraji ke 620 srážkám se zvěří. Ve stejném období loni jich bylo zaznamenáno 665 a předloni dokonce 780,“ konstatoval Honza Marek, mluvčí společnosti Generali Česká pojišťovna.

Následná likvidace usmrcené zvěře je na bedrech myslivců. Do honitby v Petřvaldě, kam spadá kritická silnice I/58, pravidelně vyráží i Jiří Jakub, předseda místního mysliveckého spolku.

„Je to náročné hlavně časově, policisté volají třeba v jednu ráno. Na té silnici je silný provoz, špatně se tam zastavuje, navíc nemáme majáky. A policisté ne vždy mohou čekat, než tam dojedeme,“ přiblížil situaci.

Sražená zvířata, hlavně srny a divoká prasata, likvidují myslivci odvozem do kafilerie, případně jejich masem krmí psy.

„Maso bývá často znehodnocené, je potřísněné roztrženými vnitřnostmi a podobně,“ doplnil myslivec. „Problém bývá i v případech, kdy zvěř ještě žije. Často to bývá v místech, kde je použití zbraně zakázáno.“

Střety i s domácí zvěří

Myslivci podle něj, aby zvěř před srážkami ochránili, na vlastní náklady instalovali i pachové ohradníky. Ty mají zvěř od silnic odpuzovat. Ani ty ale nejsou stoprocentní. Lidé navíc tyto pomůcky kradou.

„Berou si je domů na zahradu. Někdy jen samotné kolíky, ty si dají k rajčatům, kradou nám je ale i s náplní, aby ochránili své zahrady,“ dokončil Jiří Jakub.

Perličkou statistik je i fakt, že v kraji bylo ve stejném období nahlášeno také 23 střetů s domácími zvířaty – nejčastěji se psem. I ti mohou způsobit vážné nehody a právní komplikace, obzvlášť pokud se prokáže zanedbání ze strany majitele. Mezi říjnem a březnem tohoto roku byla při takové srážce podle statistik zraněna jedna osoba.

13. září 2022

zpět na článek