Pod vysokou pecí se na program vrcholící nočním cirkusově-akrobatickým představením společnosti Cirk La Putyka a hudební show kapely Tata Bojs přišlo ve středu podívat maximální možné množství publika čítající jeden tisíc návštěvníků. „Že byl zahajovací den vyprodán, to se dalo očekávat, protože program je bombastický,“ uvedla Zlata Holušová. Čtvrteční program pak byl pro fanoušky zdarma.
Omezená podoba festivalu je zřejmá. Změnilo se ještě něco?
Kromě toho, že se areál zmenšil jen pod oblast u vysoké pece č. 1, ve srovnání se scénami z minulého roku, není ani tato scéna vůbec ošizená a představuje to nejlepší, co jsme v dané chvíli mohli udělat. Bohužel se nám nepodařilo pozvat avizovanou Dubiozu, která z toho byla ohromně smutná. Poslala nám svůj koronavirový záznam, který jsme ve čtvrtek odpromítali. Vstup byl volný, přijely ostravské kapely a další zajímaví hosté.
Další dny jsou placené, že?
Pátek už je za vstupné, protože taky musíme tuto akci aspoň z něčeho financovat. Přijede Kapitán Demo, N.O.H.A. a -123 minut. Hodně vymazlená pak bude sobota, na kterou bych ráda speciálně pozvala. Dá-li počasí, začneme cvičením jógy. Oživíme diskusní fórum Meltingpot a přijede Divadlo pod Palmovkou a bude Pecha Kucha Night.
Budete debatovat o současném dění ve světě?
Máme připravenou debatu, kde vystoupí ekonom Tomáš Sedláček, filozofka Anna Hogenová, které si nesmírně vážím. Pozvání přijali také neurolog Martin Stránský nebo farářka Martina Viktorie Kopecká. Myslím si, že v dnešní době potřebujeme podobnou debatu slyšet jako sůl, a předpokládám, že se zcela přirozeně vyvine v komentář současné celosvětové situace, až na to, že tito myslitelé jsou schopni se na věc podívat z nadhledu.
NeFestival jste se rozhodli udělat poté, až jste definitivně zrušili letošní ročník Colours of Ostrava. Jak se podle vás do historie festivalu zapíše rok 2020?
Určitě jako bolestný rok, protože všechno je úplně jinak, všechno je nevyzpytatelné a nevíte dne i hodiny, kdy se co může stát. Před deseti dny jsme měli dvě zahraniční kapely, teď už nemáme žádnou. Musíme být připraveni kdykoliv změnit dle okolností způsob konání, což má nepříznivý efekt v tom, že lidé na koncerty nechodí, že tuto dovednost jakoby zapomněli. Z druhé strany se lidé obávají, je v nich hodně strachu, neumí se uvolnit. O to více to potřebují, aby se přestali bát a trošku upustili páru. To vše dohromady pak vytváří nevyzpytatelné okolnosti a nevyzpytatelný je celý letošní rok. Výhodu to má asi jen jedinou – musíme žít tady a teď a nic neočekávat.
Rok 2018 - festivalová pohoda pod vysokými pecemi
Jak relaxujete v tak nejisté době, jaká nastala?
Když začala doba koronavirová, na začátku to bylo úžasné. Opravdu jsem si karanténu užila, dokud se vše prudce nezměnilo. Najednou člověk zjistil, že deset hodin denně tráví na zoomových konferencích, a pak už jsme se nezastavili, protože cokoliv jsme vymysleli, jsme museli vzápětí zrušit, změnit, vetovat. Nastala tak sisyfovská práce, kdy máte pocit, že pořád táhnete tu kouli, a nakonec vám vždycky spadnou ty hračky do kanálu a zase je odtud lovíte, zas a znovu. Jde to pořád nahoru a dolů, neustále naše projekty předěláváme, přemýšlíme, zda dělat, nedělat, pustit to, bojovat. Situace se po počátečním oddechu změnila ve vnitřní boj znásobený tím, že se lidé ještě nerozhodli užívat si kulturu. Doufám, že se to co nejdříve změní a že přijdou.
Místo Colours of Ostrava bude letos NeFestival. Pro omezený počet lidí |
Když jste rozhodli, že Colours letos nebudou, už jste dopředu počítali s NeFestivalem?
Ne, vůbec, původně jsme nechtěli nic dělat. Celou situací jsme byli ochromeni. Teprve pak jsme si uvědomili, že si nedovedeme představit, že v tyhle dny bychom měli sedět doma na zápraží. Nakonec jsme se pro tuto malou formu rozhodli, a to i proto, že jsme chtěli dát aspoň nějakou práci všem dotčeným profesím, jako jsou technici, zvukaři, osvětlovači, bedňáci, cateringovci, umělci. Vzájemně si musíme pomáhat a musíme něco dělat, protože existuje velké nebezpečí, že tyto profese mohou zaniknout, pokud tuto situaci neudrží nadšenci, kteří je léta táhli. Pak by skutečně nemuseli být.
Sledujete situaci ve světě? Jak to tam v rámci hudebních festivalů vypadá?
Hodně mých známých si pořídilo děti, anebo si je pořizují a jsou ve stavebním procesu. To bude patrně největší pozitivní vliv koronaviru, že přibude hodně dětí. Bohužel je jinak zřejmé, že situace radostná není. Třeba tento týden byl zrušen srbský festival Exit, skončil ze stejných důvodů, z jakých k nám nepřijela Dubioza. Do poslední chvíle se měl konat festival Womex, který je také zrušen, otazníky visí nad dalšími festivaly, jejich termíny byly přeloženy na podzim. Teď vláda prohlásila, že chce, abychom měli v říjnu všichni povinně roušky, což mě neuvěřitelně vytáčí, protože prognózy na tři měsíce dopředu mně připadají v tuto chvíli strašné. Myslím si, že lidi jsou už vystrašení dost. Není třeba to do nich dále tlouct, zvláště když se vše může změnit během čtrnácti dnů. Svět je rozkolísaný a lidé nejistí. Zejména umělecký průmysl na to doplácí nejvíce, absolutně nejvíce pak hudební festivaly. Jsme skutečně nejpostiženější segment. Máme akci jednou ročně, a o tu jsme přišli. V rámci té současné o výdělku ani nelze mluvit, spíše ji dotujeme. Jde nám ale o to si vzájemně pomáhat. A to je také náš letošní leitmotiv.
Co tedy příští rok, bude Colours of Ostrava?
Jak to můžu vědět? Budeme se snažit udělat vše pro to, aby tomu tak bylo. Budeme dělat svou práci, vše, co chystáme, a totožný program jako v loňském roce. Uděláme pro to všechno. Doufáme, že se chod věcí vrátí do normálu.
Spustili jste řadu online aktivit. Jaký je jejich efekt?
Efekt je, zvláště aktivity Meltingpotu jsou velmi úspěšné, lidé je sledují, zajímá je to a baví. Mají možnost mít alternativu k současné informovanosti v běžných mediích, které jsou daleko více vázané nejrůznějšími pravidly. My si to děláme po svém. Udělali jsme zatím online třicet besed. Účastní se jich nejen české osobnosti, ale i zahraniční experti. Budeme v nich pokračovat, protože jsou zapotřebí, i když přes léto to tempo zvolníme. Přes léto lidé u počítačů tolik nesedí, ale na podzim to bude o to více důležité. Stejně tak chystáme spřízněný Festival v ulicích, který vypukne v září, a doufejme, že vše bude v pořádku.
Máte přehled, odkud na NeFestival lidé nejčastěji zavítají?
Nesledujeme to, ale myslím si, že na NeFestivalu jsou nebo budou přítomni zejména místní, lidé z tohoto kraje, protože samozřejmě negativní reklama Karvinska nám dala zabrat a lidé se bojí přijet. Všecko hraje proti nám, vůbec to neprospívá, přesto si festival určitě velmi užijeme.
Dokážete si představit, že byste dělala něco jiného než Colours?
Vždycky by mě to táhlo k organizování akcí, dělám je už tak dlouho, že mě nejvíce baví. Samozřejmě jsou i jiné možnosti, třeba psát knížku.
Na jaké téma?
Nemohu prozradit.
Jaké je vaše nejbližší přání?
Přeji si, aby si fanoušci přišli s námi posedět, třeba na pivo, a aby zažili tu atmosféru, která je i teď velmi silná. Nesmíme se vzdávat, protože když se oddáme strachu, tak ztratíme svobodu.