Netradiční papuče se v předminulém a minulém století vyráběly ručně v domácnostech právě v Příboře a okolí. Řemeslo přetrvávalo v regionu až do nedávné doby, kdy například v devadesátých letech byl tento druh obuvi vyhledávaným zbožím na pražských vánočních trzích.
Nemají levou či pravou, ale jsou obě tvarově shodné, a taky se prakticky nedají najít dva kousky, které by měly stejný vzor.
U počátků stála dávná technologie vázání obuvi na formě z proužků látky, která se kdysi využívala prakticky na celém území České republiky. „Byla nenáročná na vybavení, proto často nacházela uplatnění jako přivýdělek v chudších vrstvách společnosti,“ přiblížil Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska.
„V Příboře, ale v i širším Novojičínsku sahá tradice této výroby hluboko do 19. století. Je úzce spjatá se soukenictvím a následně kloboučnickou produkcí. Ke zhotovování papučí se totiž používaly nejprve soukenné proužky a později odkrojky vzniklé při výrobě kloboukové krempy,“ pokračoval Michalička.
Od pamětníků se pracovníci muzea dozvěděli, jak náročná taková práce byla. „Lidé z ní měli poničené ruce, jako by dělali s kamením. Výroba nesvědčila ani plicím, z filcových proužků se totiž uvolňoval jemný prach, který lidé dýchali,“ uvedl badatel.
V Příboře trvala tradice až do druhé poloviny 20. století, v nedaleké obci Rybí až do konce 20. století, odkud se přenesla i do Frenštátu pod Radhoštěm, kde jeden výrobce pokračuje dodnes. Unikátní výstava potrvá až do 1. června příštího roku (podrobněji o výstavě).