Dobu temna můžeme historicky prosvětlit, říká ředitel Muzea Novojičínska

  18:10
Nejdynamičtěji se rozvíjejícím moravskoslezským muzeem je Muzeum Novojičínska. K už tak četným pobočkám zařízení se sídlem v Žerotínském zámku v Novém Jičíně přibudou nová turistická lákadla, a to Technické muzeum v Kopřivnici a zámek ve Studénce – Nové Horce.

Nový ředitel Muzea Novojičínska Zdeněk Orlita. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Úplnou renovací pak procházejí Muzeum Šipka ve Štramberku a Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku.

Po dlouholeté ředitelce Sylvě Dvořáčkové se loni v prosinci novým šéfem Muzea Novojičínska stal historik Zdeněk Orlita. V poslední době se například podílel na výstavě Říše prastará, mocná i zkrocená, která za rok 2017 získala prestižní cenu Gloria musealis.

„Právě na této výstavě zaměřené na proměnu lesa se podařilo propojit historii a krajinu. I na to bychom chtěli navázat. Muzea mají nádherné přírodovědné i společenskovědní sbírky a zůstává výzvou to vše zajímavě propojit,“ popisuje Orlita.

Muzeum Novojičínska se rychle a mohutně rozrůstá, není však těch novinek až moc?
Každý projekt má nějakou historii a vývoj. Návrh modernizace fulneckého muzea vznikl už v roce 2013 a ještě není úplně hotovo, naopak plán na nové muzeum tatrovek vznikl poměrně nedávno a rychle. Jsou to náročné práce financované z evropských fondů s výrazným přispěním kraje, některé se z různých důvodů zpozdily, ale nyní v nich už zajišťujeme personální obsazení.

Co tedy otevřete letos?
Určitě to bude Muzeum Šipka zaměřené na archeologii a paleontologii v objektu pod štramberským náměstím a pak částečně i zámek v Nové Horce. Kopřivnické muzeum budované z bývalé tatrovácké slévárny zprovozníme v příštím roce a u fulneckého památníku dokončujeme stavební práce.

Zdeněk Orlita

Nový ředitel Muzea Novojičínska Zdeněk Orlita.

  • Narodil se před 42 lety ve Fulneku, kde dosud žije. 
  • Vystudoval historii na Slezské univerzitě v Opavě. 
  • Profesně začínal jako památkář na městském úřadu v Odrách. 
  • Podílel se na znovuotevření Muzea Oderska, kde rovněž působil. 
  • Poté nastoupil do Muzea Novojičínska, kde je od loňského prosince ředitelem.
  • Ženatý, tři dcery.

Neobáváte se, že si některá muzea budou konkurovat, ať už jde o krajská či městská zařízení
Které projekty máte na mysli? Pokud Kopřivnici, tak tam se podařilo dohodnout s městem, že v žádném případě nové větší muzeum nepohltí jejich menší dosavadní. Naopak. V současném zůstanou osobní vozy, v novém bude rozsáhlá sbírka nákladních a dalších užitkových automobilů. Přestěhuje se tam také unikátní vlak Slovenská strela, kterou nyní Tatra renovuje. Město zajišťuje jednotný informační systém, protože je zřejmé, že z Kopřivnice bude atraktivní muzejní kampus. Navíc muzea zaměřená na tatrovky mají velký nadregionální potenciál.

Co zámky v Kuníně a v Nové Horce, vzdálené deset kilometrů?
Nemyslím si, že by si nějak konkurovaly. V Kuníně máme zkušeného kastelána Jaroslava Zezulčíka, v Nové Horce už začala působit kastelánka, která pracovala v Národním památkovém ústavu, takže se navzájem znají. A kromě reprezentace tamní aristokracie, rodu Vetterů, bude mít Nová Horka zaměření i na okolní unikátní přírodní rezervaci Kotvici v Poodří.

Jak se vám líbí dvě muzea klobouků v Novém Jičíně, tedy u vás v zámku a v blízkém městském domě na náměstí?
Nemám s tím problém. Městské muzeum klobouků je více zaměřené na technologii výroby, my zase máme unikátní klobouky, například pokrývky hlavy význačných osobností. Určitě například budeme s městem jednat o možnosti společných výstav. Takže dvě kloboučnická muzea v jednom městě mohou být naopak výhodou.

Jaké máte coby historik nejoblíbenější období?
Těžká otázka. Ale možná vás překvapím. Nejspíše to bude pobělohorská doba, které bývá spojována s násilnou rekatolizací.

Prosím? Doba temna?
Přesně toto jiráskovské označení můžeme historicky prosvětlovat, protože nebylo vše zcela tak, jak se uvádělo. Na rozdíl od čtyřiceti let socialismu můžeme i o tomto období studovat více materiálů a najednou vidíme i opravdu velmi zajímavé osobnosti.

Týká se to i Novojičínska?
Samozřejmě. Nový Jičín se v roce 1624 stal součástí olomouckého jezuitského konviktu založeného císařem Ferdinandem II. Z původního postavení královského města to určitě byla degradace a ztráta prestiže, současně následující období pod jezuitským řádem bylo velmi náročné. Na tom se dokonce vzácně shodují čeští a němečtí badatelé. Ale i tam nacházíme možnosti určitého prosvětlení. Navíc na podzim chystáme výstavu zatím s pracovním názvem Černé roucho, která přiblíží náboženskou kulturu v Novém Jičíně v období 1624 až 1773, tedy do zrušení jezuitského řádu.

Předpokládám, že i oblíbená osobnost pochází z tohoto období...
Přesně tak. Pokud si mohu vybrat, tak to je Athanasius Kircher, který se sice narodil v Německu, ale celá řada jeho prací tady byla vytištěna a ovlivnila i v českých zemích mnoho lidí. Kircher byl knězem, zakladatelem egyptologie, jazykovědcem, matematikem i optikem...

Takže takový jezuitský Cimrman.
(smích) Dejme tomu. Spíše bývá přirovnáván k Leonardovi da Vincimu. Říká se o něm, že to byla poslední renesanční osobnost. Jeho práce Mundus Subterraneus je jedno z prvních geologických pojednání. Byl rozkročený mezi mnoho oborů, opravdu zajímavá postava.

Stav renovovaného zámku Nová Horka v prosinci 2018

2. prosince 2018

Autor: