Migrační tah žab slábne, kvůli nízkým počtům někde ruší jejich přenášení

  9:16
V plném proudu je migrace žab. Přes silnice jim pomáhají lidé. Přenesou jich tisíce, obojživelníků však i přesto na mnoha místech Moravskoslezského kraje ubývá.
Ochranářům se podařilo zachránit stovky obojživelníků.

ilustrační snímek | foto: Archa

Ráno a večer zamíří s rodinou na tři vytipovaná stanoviště, odkud z kbelíků zahloubených do země vytahují žáby a přenášejí je přes frekventovanou silnici. Putování obojživelníků v Mnichově, místní části Vrbna pod Pradědem, právě začalo. Kvůli počasí o několik týdnů později.

„Teprve teď slezl sníh a ještě tu jsou večerní mrazíky, ale jak vyleze sluníčko, už tady začíná být živo. Včera jsme jich přenesli kolem sto padesáti,“ popsal Pavel Jelínek, který se tam s rodinou stará o bezpečný přechod především ropuch, ale občas i skokanů a čolků.

Až přijde hlavní tah, budou denně nosit přes silnici z Vrbna na Zlaté Hory i tisíc jedinců a k zábranám, které migrující žáby chrání před koly aut, vyrazí ráno, po obědě a ještě večer. „Obvykle bývá už na konci dubna po tahu, ale opozdil se kvůli počasí,“ vysvětlil Jelínek.

Loni rodina Jelínkova přenesla 7 500 obojživelníků. „Je toho méně než dřív, pomalu jich ubývá,“ konstatoval dobrovolník.

Podle Správy CHKO Jeseníky je ale právě Mnichov stále místem, kde je populace obojživelníků silná. Jinde, například v Andělské Hoře, kde roky s jejich přenosem přes silnici pomáhaly děti z tamní základní školy a žabí populaci tam tvoří především skokani, zřejmě přenosy skončí.

Narušila je už pandemie. „Minulé dva roky se projekt neuskutečnil. Nebylo to možné kvůli protiepidemickým opatřením. Pokud se situace zlepší, jsme ochotní zase spolupracovat,“ popsal ředitel Základní školy Andělská Hora Radek Peňáz. 

Pokles se týká hlavně skokanů

Zoolog Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák ale potvrdil, že se v Andělské Hoře patrně už přenášet nebude. „Počty šly každým rokem dolů. Do budoucna zřejmě projekt neuskutečníme. Došlo k podobné situaci jako v Malé Morávce, kde jsme ho zrušili před pěti lety. Počty byly tak nízké, že to nemělo smysl,“ vysvětlil. 

Dodal, že pokles se týká v Jeseníkách především lokalit se skokany. Naopak tam, kde migrují ropuchy, tento trend není. „Vysvětluji si to tím, že všude, kam míří za rozmnožováním, žijí ryby. Ropucha je jedovatější a její vajíčka je tolik nelákají,“ uzavřel s tím, že ochránci přírody sledují i další místa, kudy obojživelníci migrují, jejich počet tam ale zatím není dost vysoký k financování nových přenosů.

Situace se liší místo od místa. „Úbytek obojživelníků je pozorován na celém území republiky. V posledních letech jsme pozorovali na mnoha lokalitách zásadní úbytek ropuchy obecné. V letošním roce jsme se příliš nepotkávali se skokanem hnědým. V Poodří dlouhodobě sledujeme úbytek čolka velkého,“ nastínila zooložka CHKO Poodří Klára Herzogová.

Přenos obojživelníků na pěti místech podporuje i Moravskoslezský kraj. Jde o Třinec, Frýdek-Místek, Háj ve Slezsku, Hradec nad Moravicí a Město Albrechtice. Tah žab tam všude začal koncem března, nízké teploty jej někde přerušily.

„Díky transferům bylo v roce 2020 bezpečně přeneseno něco málo přes osm tisíc obojživelníků,“ vyčíslila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová a rovněž potvrdila slábnutí migračních tahů. V roce 2015 bylo v těchto lokalitách přeneseno v součtu přes 10 500 žab.