„Není divu. Lysá hora je tak trochu všech, co ji mají rádi, proto by bylo myslím správné, kdyby se k případným úpravám mohla nějakým způsobem vyjádřit i veřejnost,“ poznamenala Kateřina Piechowicz ze spolku Čisté Beskydy.

16 fotografií

Sama má ze současné situace na vrcholu různé pocity. Na jedné straně cítí nostalgii po menších útulnách nebo po bufetu Šantán. „Stavba to nebyla pěkná, ale měla ducha horské oblasti. Na Lysé hoře to teď vypadá jako ve velkém horském středisku, ale vrchol je malý. Třeba teď už z vrcholu neuvidíte na Tatry, protože vám v tom brání střecha vyššího hotelu,“ popsala.

Současný (vlevo) a případný budoucí stav cesty k monumentu s hladícím bodem na beskydské Lysé hoře.

Přesto má Lysou horu hodně ráda. Současně však našla místo, které by podle ní změnu potřebovalo určitě: vrcholový monolit s takzvaným hladicím bodem.„Popraskaný beton, podivný tvar. Opravdu to nevypadá zachovale a důstojně,“ poukázala na zchátralost sloupu.

Milovníci hory nabízejí spolupráci

Prostranství kolem monolitu zmiňuje také Jiří Stejskalík z Klubu českých turistů, který se zasloužil o obnovu vyhořelé Bezručovy chaty. „Tam to opravdu vypadá ostudně. Chtělo by to přírodním kamenem trochu upravit, ale zase ne ať tam je chodník jako ve městě.“

Zprávy o plánovaných změnách poněkud zaskočily známého horolezce a šéfa závodu Beskydská sedmička Libora Uhra. „Bylo to překvapení. Co jsem četl, tak tyto změny jako by vycházely přesně z toho, co jsme iniciovali už tak před pěti lety.“

Popsal, že navrhovali, aby se vrchol alespoň mírně upravil. „Hodlali jsme do akce zapojit všechny, co mají Lysou horu rádi. Pomohli bychom s úpravami sami, kameny donesli a usadili, místo vyčistili,“ nabízí Uher spolupráci.

Cítí to i jako svůj osobní úkol. Jeho otec, kdysi vášnivý turista, se totiž vinou pokročilého věku a nemocí ocitl na invalidním vozíku. A vyjádřil přání, aby si mohl ještě sáhnout na hladicí bod.

„Vyřídili jsme si povolení, vyjeli k chatě, ale na první pokus se to nepovedlo, prostě se tam s vozíkem nedostanete. Je to tam tak rozbité, že problémy má i zdravý člověk.“

Náměstek hejtmana Jan Krkoška upozornil, že kraj nemá v plánu na vrcholu Lysé hory něco sám iniciovat. „Objevilo se, že nahoru chceme přivést další tisíce lidí nebo tam něco stavět. Ani jedno není pravda. Nejsou tam naše pozemky,“ řekl.

Kraj údajně jen vyslyšel stesky ochránců přírody, starostů a majitelů pozemků. Podle informací MF DNES totiž některé schůzky více majitelů pozemků a staveb provázely i ostré výměny názorů.

„Řekněme, že komunikace mezi nimi vázla. Proto jsme udělali první krok, dohodli schůzku a oslovili architektonické studio, aby ukázalo případný směr,“ vysvětlil Krkoška a poukázal na Pustevny, kde se zrodil spolek, který sám ovlivňuje rozvoj oblasti.

Kraj nyní počká, jak se vlastníci, starostové, ochránci přírody a další rozhodnou a s čím přijdou. „Pak budeme nápomocni, protože sami máme zájem, aby to na Lysé hoře fungovalo lépe,“ zakončil Krkoška.

Norbert Lichý a Marian Labuda jako audioprůvodci o Lysé hoře a Babí hoře v Beskydech: