S odstupem od kůrovcové kalamity postupně klesá množství ploch, které je nutné znovu zalesnit. Zatímco loni bylo nutné v celém Česku obnovit 16 911 hektarů, letos to je už jen 9 700 hektarů.
„Přímo v moravskoslezském regionu se letos obnova týká 760 hektarů, z toho na 530 hektarech vysadíme 3,1 milionu sazenic,“ informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Přitom v roce 2023 bylo v kraji nutné nově vysadit 1 460 hektarů a loni pak 1349 hektarů. „Tedy 4,9 milionu sazenic předloni a 3,9 milionu sazenic loni,“ sdělila mluvčí.
Rozsáhlejší obnova byla podle jejích slov nutná zejména na Bruntálsku a v podhorských oblastech Jeseníků, které kalamita v předchozích letech postihla nejvíce.
Smrky potřebujeme. Vyloučit je z lesa je nesmysl, říká šéf Biskupských lesů |
„Většinu kalamitních ploch jsme však zalesnili už dříve a rozsah aktuální obnovy lesa se nyní dostává na úroveň před kalamitou,“ přiblížila Jouklová.
Potvrzuje to i Libor Konvičný, šéf Biskupských lesů, které jsou druhým největším lesním hospodářem v kraji. „Výsadba po kůrovci byla letos podstatně nižší než v předchozích letech. Dá se říct, že se navracíme k normálnímu hospodaření,“ řekl Konvičný.
V oblasti, kterou Biskupské lesy spravují, postihla kůrovcová kalamita nejvíce beskydské vrcholy Ondřejník a Javorník, na obou tehdy převládala smrková monokultura. „Na Ondřejníku jsme po ní měli odlesněných zhruba 600 hektarů, teď nám tam zbývá obnovit už jen okolo deseti hektarů. Takže máme po kůrovci prakticky hotovo,“ popsal Konvičný.
V nově zakládaných porostech ve správě Lesů ČR dominují buk, dub a borovice, které doplňují javor, lípa, jedle, douglaska, olše, jilm i třešeň.
„Smrku sázíme do dvaceti procent, a to zejména na chladnějších a vlhčích stanovištích, která jsou pro něj vhodná,“ vysvětlil Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR, podle něhož je pro ujímání sazenic letošní teplejší jarní i podzimní počasí s dostatkem srážek téměř ideální.
Celkem 54 procent vysazovaných stromků bylo prostokořenných a zbývající množství vypěstovali lesní školkaři v substrátu. Ty se lépe adaptují i ujímají, byť jsou nákladnější.
Přirozená obnova tvoří téměř polovinu
Přímo v Moravskoslezském kraji je podíl smrku ještě menší. „Podíl listnatých dřevin v letošním roce překračuje 62 procent, podíl smrku z umělé obnovy činí 18 procent, zbytek zaujímá borovice, jedle, modřín nebo douglaska,“ popsala Eva Jouklová.
Téměř polovinu, konkrétně 43 procent, obnovované plochy pak Lesy ČR ponechávají přirozené obnově. „Benefitem jsou zejména nižší náklady, zvýšení biodiverzity a odolnost lesů vůči škůdcům i klimatické změně,“ podotkla mluvčí.
Při přirozené obnově lesa mají semenáčky stromů clonu v podobě mateřského podrostu, těm světlomilným zase svědčí otevřené plochy.
„Na kalamitních holinách se přirozeně zmlazují zejména bříza a osika, které poskytují kryt a podporu dalším, klimaticky citlivějším druhům, například buku a jedli,“ dodal Strakoš.
Při tomto způsobu také vznikají různověké porosty, které jsou lépe schopné se adaptovat na problémy spojené se změnou klimatu. Kromě vyšší odolnosti je benefitem i to, že je levnější než umělá výsadba.
„U nás tvoří přirozená obnova zhruba 40 až 45 procent, zbytek je umělá výsadba. Z přirozené obnovy rostou hlavně smrky a buky, a pokud chceme mít v lese i jedle, modříny, borovice či různé listnáče, tak je doplňujeme umělou výsadbou,“ uvedl Libor Konvičný.
