Současně se podařilo vrátit kopii sochy nazvané Pramen života, kterou zloději před třemi roky ukradli a zničili. Plastika dívky je také symbolem karvinských lázní. A nyní zdobí čelo fontány.

„Před Společenským domem zpívající fontána nikdy nebyla. Kolonáda ano, ale před lety ustoupila těžbě uhlí. V době krádeže naší takzvané lázeňské panenky už byla nová kolonáda naprojektována. Takže se socha přidávala,“ přiblížila vývoj proměny místa generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi.

Upozornila, že jde o přesnou kopii díla sochaře Jana Kodeta, otce známého herce Jiřího a malíře Kristiana, z roku 1961.

15 fotografií

„Máme totiž původní sádrový odlitek přímo od sochaře,“ poznamenala s tím, že nová plastika už není z bronzu, ale ze speciálního kompozitu, který jako bronz vypadá. „Chtěli jsme tak zabránit možnosti, že by byla opětovně ukradena,“ vysvětlila generální ředitelka lázní.

Kompletní přebudování plochy před Společenským domem na kolonádu přišlo na zhruba třicet milionů, fontána bude hrát několikrát denně.

Na dotaz iDNES.cz, proč se místu neříká promenáda, ale kolonáda, což je zastřešené sloupořadí, Pavlína Filipi řekla, že ne v každém lázeňském městě je kolonáda zastřešená. „Tím, že se darkovská jodobromová solanka nepije, tudíž tady není žádný pitný pavilon, pak není důvod mít zastřešenou kolonádu. V naší solance se koupete.“

Kolonáda vznikla ve staré části karvinských lázní v Darkově, a to před Společenským domem.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Slavnostního otevření se zúčastnil i primátor Karviné Jan Wolf, pro kterého je to další potvrzení proměny zhruba padesátitisícového města.

„Lázně tady jsou dlouho, jen hornictví je trochu upozaďovalo. Nyní, když těžba končí, je šance lázeňství rozvíjet,“ podotkl primátor, který při zahájení zmínil i nesnadnou snahu získat lázeňský statut. „Trvalo to ‚krásných‘ dlouhých dvacet let,“ povzdechl si.

Primátora těší, že lázeňská firma se snaží areál jak starých lázní v Darkově, tak i několik kilometrů vzdálené moderní sanatorium v karvinské části Hranice rozvíjet, v čemuž se mu město snaží pomáhat.

Upozornil však, že po konci hornictví není lázeňství pro město samospásné. „Potřebujeme malé a střední podnikání, potřebujeme podporu státu při nalákání nových investorů, aby se zlepšila zaměstnanost,“ nastínil primátor nejdůležitější potřeby Karviné.

Wolf upozornil, že přerod města bude ještě nějakou dobu trvat, přičemž ho mrzí, jak hornictví v regionu skončilo. „Zůstala tady určitá pachuť z privatizace hornictví a také z přístupu státu. Soukromé subjekty i stát na ziscích z hornictví vydělávaly a z mého pohledu měla být pomoc městu větší,“ konstatoval.

Lázně Darkov se specializují na léčbu pohybového, nervového a oběhového ústrojí, dále pomáhají při léčbě nemocí kožních a gynekologických. Léčí se tam také popáleniny.

Vrtali a místo uhlí objevili solanku

Jedny z nejstarších jodových lázní v Evropě využívají k léčbě takzvanou jodobromovou solanku, cenný přírodní léčivý zdroj z období třetihor. Léčivé prameny v Darkově jsou známy už od 13. století, počátek samotných lázní se však datuje do roku 1867, kdy byly místní přírodní zdroje uznány jako léčivé a byla zahájena první lázeňská sezona.

K objevení solanky přitom výrazně přispěla šťastná náhoda a touha po zisku. V regionu totiž baron Larisch už úspěšně těžil uhlí, přičemž další z baronů Bees z Chrostiny chtěl také najít ložisko černého uhlí.

Když v roce 1862 na svých pozemcích mezi Darkovem a Stonavou provedl první pokusný vrt, místo objevu černého nerostu vytryskl mohutný gejzír slané vody.