Bývalý havíř vyrábí betonového mamuta pod ostravským Landekem

  7:30
Pravěká vesnice pod vrchem Landek v ostravském obvodu Petřkovice se rozrůstá o mamuta v takřka životní velikosti. Od letošního jara železobetonovou skulpturu dávno vyhynulého zvířete vyrábí bývalý havíř Miloš Schaffelhofer.

Miloš Schaffelhofer vytváří v areálu Hornického muzea pravěkou vesnici, nyní je na řadě dospělý mamut. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Schaffelhofer v areálu Hornického muzea zhotovil například už pračlověka, mamutí mládě, model Petřkovické venuše nebo se částečně podílel na výrobě a instalaci důlního koně přímo v podzemí muzea.

„Odjakživa mě bavilo malování, a když jsem začal pracovat v muzeu, tak jsem si říkal, že bych něco mohl i vyrobit,“ vysvětlil 69letý muž, který si dílo sám hradí.

„Nyní na mamuta sháním chlupy, přes zimu musím obvolat čalounictví, výrobce chemlonu nebo provozovny, kde vyrábějí košťata a kartáče. Chlupy nemohou být přírodní, venku by nevydržely. A už jsem spočítal, že jen lepidlo přijde asi na deset tisíc korun,“ přiblížil tvůrce s tím, že hotovo by chtěl mít do června. 

Mamut váží zhruba dvanáct tun a částečně sedí v obří díře. Schaffelhofer totiž počítá se scénou jeho lovu, proto pokud sežene peníze, tak co nejdříve chce scénu doplnit o figurínu pračlověka s oštěpem.

Tvůrce hodně trápí vandalové. „U postavy pračlověka jsem snad už čtyřikrát dodělával sekyrku, někdy mu ji urazili i s rukou. Už měl i vydloubané oči, malého mamuta zase oškubávali. Je mi to líto a nechápu,“ povzdychl si.

Elán do práce mu to však nebere. Zpočátku si bral inspiraci z kreseb proslulého malíře pravěku Zdeňka Buriana. „Všichni jsme měli jeho představu pravěku v hlavách. Ale nyní už je na internetu kreseb mnohem více, takže velikosti a poměry těl studuji důkladněji,“ líčí někdejší horník z Dolu Odra v nedalekém Přívozu, přičemž stál i u zrodu unikátního Hornického muzea.

Oblast Landeku souvisí nejen s hornictvím, ale i s pravěkým osídlením. Právě na kopci nad soutokem řek Odry a Ostravice bylo totiž v roce 1924 odhaleno sídliště lovců mamutů. A v roce 1953 tam nalezli malou sošku takzvané Petřkovické-Landecké venuše, jejíž stáří se odhaduje na 23 tisíc let. V roce 1993 byla oblast vyhlášena národní přírodní památkou.

Vrch Landek stojí na severním okraji Ostravy, a to v obvodu Peřkovice.

Vrch Landek stojí na severním okraji Ostravy, a to v obvodu Peřkovice.

Autor: