iDNES.cz

Ostravský kybernůž ničí nádory deset let, teď vytížený přístroj dosluhuje

  9:10
Ozařovací přístroj CyberKnife v Ostravě pomáhá pacientům v tamní fakultní nemocnici už deset let. Je nejvytíženější na světě, a proto i stále více poruchový.

Kybernetický nůž ve Fakultní nemocnici v Ostravě. | foto: Fakultní nemocnice Ostrava

Když mladý onkolog Jakub Cvek poprvé slyšel o možnosti dostat do Fakultní nemocnice v Ostravě CyberKnife, tedy kybernetický nůž, což je dodnes nejpřesnější ozařovací přístroj na světě, moc tomu nevěřil. Ale podařilo se.

„Připadalo mi to tehdy jako sci-fi,“ zavzpomínal současný přednosta ostravské onkologické kliniky u příležitosti desetiletého výročí fungování jediného kybernože v Česku.

„Ozářili jsme už přes sedm tisíc pacientů, většinu se zhoubným nádorem prostaty, plic, ale i mozku, slinivky, páteře či nitroočním melanomem. Pomáháme i lidem s nezhoubným onemocněním, například s bolestí trojklanného nervu či srdeční arytmií, u nichž jiná léčba nezabírá,“ popsal Cvek.

Netajil ale, že přístroj, za který zatím není v zemi náhrada, od středy stojí. Kvůli poruše, kterých v poslední době přibývá.

„Většinou se nám díky kolegovi Lukáši Knyblovi daří přístroj zprovoznit do několika hodin. Jenže v tomto případě čeká na dodávku náhradních dílů z Ameriky, takže jsme museli přerušit ozařování nejméně na tři dny. To je problém především pro pacienty, kterým se prodlužuje léčba. Ale jiná možnost bohužel není,“ dodal přednosta Cvek.

Za léčbou kybernožem přitom přijíždějí do Ostravy lidé z celé republiky. Lékařům přijel ve čtvrtek poděkovat jeden z nich až z Prahy.

„S rakovinou se kvůli dědičné zátěži potýkám už 14 let. Začalo to slinivkou, kterou mi lékaři vyoperovali, ale postupně se nádory začaly objevovat v dalších částech těla včetně plic i jícnu. Do Ostravy jsem poprvé přijel před osmi lety a od té doby mi kybernůž pomohl asi čtyřikrát,“ vylíčil Miroslav Mikulášek, který přes své nemoci dál pracuje i sportuje včetně potápění.

„Jsem vděčný za vstřícný přístup ostravských onkologů i za to, že léčba kybernožem je šetrná, bez krve, bez bolestí a nutnosti hospitalizace. Většina lidí dochází na ozařování ambulantně. Když tu musím zůstat déle, přespávám v Domově sester,“ dodal muž.

Kybernůž je poslední nadějí i pro lékaře jiných zdravotnických zařízení, kteří vyčerpali běžné možnosti léčby některých nemocí. Například Kardiocentrum Nemocnice Agel Třinec Podlesí odesílá na ozáření kybernožem pacienty s komorovými arytmiemi.

„S docentem Cvekem spolupracujeme šest let. Společně jsme pomohli 18 lidem, kteří byli kvůli komorové arytmii v přímém ohrožení života,“ uvedl třinecký kardiolog Otakar Jiravský.

Nemocnice chce nový kybernůž

Některé zákroky na kybernetickém noži zdokonalili ostravští lékaři natolik, že o nich přednášeli kolegům z celého světa, kde funguje již přes 600 těchto přístrojů. Ten ostravský s pořadovým číslem 217 však viditelně dosluhuje. I proto, že musí zvládnout až trojnásobné množství pacientů než jiné ozařovače a je tak nejvytíženější na světě.

„Pracujeme na tom, abychom získali nový CyberKnife. Bude plně digitalizovaný, přesnější a rychlejší, takže ozáří více pacientů. Souhlas přístrojové komise máme od června. Teď záleží na našem zřizovateli, kdy schválí úhradu přístroje,“ nastínil ředitel nemocnice Jiří Havrlant.

Nový CyberKnife může stát okolo 150 milionů. „Rád bych ho měl už příští rok. Ale jen jeho instalace potrvá půl roku. Budeme se snažit nepřerušit léčbu,“ slíbil Jakub Cvek.

zpět na článek